A dnes, po dvou zápasech ve skupině E, tedy s předstihem, protože sobotní duel Česka s Kostarikou už mnoho neovlivní, může Dovalil ze severu Afriky domů vzkázat: "První úkol jsme splnili. Jsme v osmifinále."
Mohl to říci po středeční bezbrankové remíze s mladými Brazilci. K získanému bodu přičetl tři za předchozí výhru nad Australany a vyšlo mu, že jeho svěřenců už osmifinále šampionátu už nikdo nevezme!
Do osmifinále postupují první dva týmy ze všech šesti základních skupin a čtyři mužstva z třetích míst s nejlepší bilancí.
Ve skupinách B a D už nemůže třetí tým tabulky získat více než tři body, takže Česko je v každém případě postupujícím týmem mezi posledních šestnáct.
Pokud Češi skupinu E vyhrají, čeká je osmifinále ve středu 7. října, jestliže skončí druzí nebo třetí, zahrají si osmifinále o den dřív.
Jaké byly před zahájením mistrovství postupové počty?
Skupina E byla před turnajem vyrovnaná, postoupit chtěli všichni. Naším přáním bylo mít po dvou zápasech s Austrálií a Brazílií čtyři body, které by navíc znamenaly postup. A povedlo se.
Na rozdíl od prvního utkání s Austrálií hráči tentokrát do puntíku splnili taktické pokyny. Souhlasíte?
Samozřejmě! Úkoly plnili na jedničku, o tom, že jsme bránili poctivě svědčí fakt, že Brazílie měla minimum šancí, jednu velkou v nastavení a jednou míč olízl břevno.
Po Austrálii jste si stěžoval na pět obdržených žlutých karet, což by se později mohlo projevit v trestech za dvě napomenutí. V zápase s Brazílií to byly karty tři. Jak byste to okomentoval?
Naše disciplína se jednoznačně zlepšila. Dvě karty vyplývaly ze hry a řešily nebezpečnou situaci. Snad jen ta Vošahlíkova byla zbytečná.
Brazílie zejména v závěru utkání hodně útočila, ale také čeští hráči měli po přestávce dvě slušné příležitosti. Byl tedy splněn úkol snažit se o výpady po stranách?
Využili jsme toho, že se Brazílie po přestávce víc tlačila dopředu. A kdyby Vošahlík krátce před koncem gólovou šanci proměnil, tak jsme přepsali dějiny. Pokud mě paměť neklame, tak jsme ještě nikdy Brazílii na světovém šampionátu ať už dospělých nebo dvacítek neporazili.
Pokud jde o taktiku, na stránkách FIFA jeden z diskutujících vyjádřil názor, že Češi jsou po taktické stránce nejlépe připraveným týmem na šampionátu. Což trenéra jistě potěší.
Já to nečetl, ale samozřejmě, že každý trenér by si přál vyhrávat a mít úspěchy atraktivní hrou. Bohužel v našem případě je to tak, že v zápasech s giganty typu Brazílie se musíme prezentovat kvalitní defenzívou a týmovým herním pojetím. Konec konců to snad s výjimkou Eura 2004 v Portugalsku ukázaly téměř všechny šampionáty, na nichž byl náš výběr úspěšný.
Dva dny volna mnoho šancí na trénování mezi zápasy nedávají. Co zásadního tento o den zkrácený režim přináší?
Musíme se snažit, aby se zápasové zatížení jednotlivců rozložilo, aby se do hry dostalo co nejvíc hráčů z jedenadvacetičlenného kádru.
To ale znamenalo, že pět hráčů ze sestavy proti Austrálii zůstalo v duelu s Brazílií v úvodu jen na lavičce. Jak to nesli?
Někdo možná měl pocit, že má hrát, ale vyrovnat se s tím prostě musí. Jsme vyrovnaný tým a zápas s Brazílií ukázal, že ti, co tentokrát nastoupili v základu, to po počáteční nervozitě zvládli.
Takže těžíte z toho, že až na ostříleného kapitána Mazucha, který vyčnívá nad ostatní, jsou další hráči výkonnostně vyrovnaní. Což asi dělá problémy soupeřům, když mají odhadnout, s jakou sestavou Češi vyrukují.
Jednak máme posty zdvojené a za druhé fotbalisty schopné hrát na více místech. Například Váchu, Wojnara, či Řezníka. Faktem tedy je, že jsme každý zápas hráli v jiné sestavě i v jiném taktickém rozestavení. Takže souhlasím, že tahle jistá nečitelnost je naší výhodou.
