Hagi, rodák z vesničky u Černého moře, hrál tehdy klasického útočníka a měl nezkrotný temperament. Vznětlivostí je stále pověstný, nechá se snadno vyprovokovat. Kolikrát už za to pykal. Nemá rád tvrdost, ta na něj platí. Pak se hádá a je schopen také kopnout. Poznali to sparťané, když hráli s jeho klubem Galatasaray v Lize mistrů. Přesto se změnil. Hraje záložníka a stal se legendou. Byl vyhlášen rumunským fotbalistou století.
Stadion v Konstanci, kde s velkým fotbalem začínal, nese od středy jeho jméno. Svazový předseda už ho vidí na místě trenéra národního týmu. "Kdyby Gheorghe chtěl, může nastoupit za dva roky po mistrovství světa," řekl Mircea Sandu. Jenže Hagi ještě hraje. A skvěle. Podsaditý chlapík s desítkou na zádech a kopačkami číslo pět rozdává krásné přihrávky, kličkuje proti přesile. Jeho levačka je stále parádní. V klubu si ho cení ze všech nejvíc: dostává 54 milionů korun ročně, k tomu téměř tři miliony za každý odehraný zápas. V evropských soutěžích jej sláva míjela. A to hrával za Real Madrid i Barcelonu. Až letos se v Poháru UEFA s Galatasarayem dočkal prvenství po finálové výhře nad Arsenalem v penaltovém rozstřelu. Byť v prodloužení nedobrovolně musel opustit hřiště.
Odborníci Hagiho srovnávali s Argentincem Maradonou, novináři hned vymysleli přezdívku Maradona z Karpat. Takovou má váhu. Vypráví se, jak si pro něj do Bukurešti před deseti lety přiletěl Ramon Mendoza, bývalý prezident Realu. Zaplatil patnáct milionů dolarů Steaue a dalších patnáct milionů šlo na černá konta hlavních funkcionářů. Už dlouho má Hagi v Rumunsku obrovský vliv. Neškodí mu ani to, že sympatizoval s dřívějším diktátorem Nicolaem Ceaušeskem. Když se ženil Hagiho švagr Gheorghe Popescu, mimochodem obránce Galatasaray, hostina se konala právě v paláci bývalého komunistického despoty. To místo je jinak bedlivě střeženo. Když jela kolona aut od kostela svatého Sylvestra, lemovaly silnici davy zvědavců. Tak jsou oba fotbalisté v zemi zbožňováni.
Před dvěma lety, po světovém šampionátu ve Francii, Hagi prohlásil, že končí s reprezentací. To bylo poprasku. Co si bez něho počneme? ptali se mnozí. Idol odešel a tým nevítězil. Po necelém roce se však Hagi vrátil a přivedl Rumunsko na Euro. Reprezentoval už v sedmnácti letech, je rumunským rekordmanem v počtu startů i gólů. Uznávanou hranici sta zápasů překročil už před třemi lety. Nedávno však řekl: "Po mistrovství Evropy se rozloučím. Tentokrát nadobro. Už se nevrátím."
Má skončit i v Istanbulu. Co dál? Půjde do důchodu? Nikdo neví. Sám Hagi nevyloučil, že jej zlákají do zámořské Major Soccer League. Americké kluby se zajímají jak o Hagiho, tak o jeho švagra Popeska. "Uvidíme," řekl pouze.
