Šťastnou či pro něj spíše nešťastnou náhodou však do zápasu rovněž nezasáhl. "Už jsem byl nervózní, to je jasné. Bylo patnáct minut do konce a já jsem měl nastoupit místo Smetany. Kopali jsme roh, tak trenér říkal, že ještě nestřídáme a Ondra dal gól. Důležitý byl ten bod, já si na první start klidně počkám," popisuje Jeleček.
Do zimní přípravy si vzal kouč Josef Mazura celou trojici dorostenců. Už je to přitom docela dlouho, kdy dostal někdo z hráčů v jejich věku příležitost v prvním týmu Slovácka. Který z nich bude nakonec bojovat o místo v ligové sestavě i na jaře?
"Posty, na kterých nastupují, právě chceme doplnit. Všichni svůj talent dlouhodobě prokazují, a pokud jej potvrdí i v zimní přípravě a zápasech, může být někdo z nich zařazený do kádru natrvalo," říká trenér Mazura. "Všichni tři mají šanci. Nejde vůbec o to, že by měli jen doplnit hráčské posty. A v dnešní době už nerozhoduje ani věk. Jde jen o to, jestli na to hráč má, nebo ne."
Nabídnutou příležitost berou všichni tři nesmírně zodpovědně. Tréninkové tempo si udržovali i během vánočních svátků. "Od trenéra Mazury jsme dostali individuální plány, bylo tam nějaké běhání a posilování," líčí záložník Hlúpik, rodák z Petrova. I díky tomu bez větších obtíží zvládli vminulém týdnu kondiční soustředění ve Velkých Losinách. Jen běžky záhy raději odložili, stáli na nich totiž vůbec poprvé.
"Hlavně já jsem se s nimi dobře pral. Pádů jsem měl dost, na jedné ruce bych je nespočítal, možná ani na dvou. Ale modřiny jsem neměl, naštěstí jsem se dobře oblekl," usmívá se útočník Jeleček, který do Slovácka přišel před pěti lety ze Zbýšova u Brna.
"Řekl jsem jim, ať si je na příští Vánoce pořídí. Při soustředění je to přece učit nebudu. To, že na nich neumí, ale nevadí," říká smířlivě kouč Mazura.
Do mužského fotbalu poskočili rovnou ze staršího dorostu, Hlúpik s Daníčkem si jen na podzim zkusili dva zápasy za divizní juniorku. "Je to náročnější fyzicky i psychicky. Je na nás vytvářený tlak, že nesmíme udělat chybu. Když ji uděláme, tak to schytáme od trenéra nebo nám to vytknou starší hráči," vysvětluje obránce Daníček původem z Napajedel. "Učíme se od starších kluků. To je super."
Nic ale není zadarmo. Od mazáků občas schytají nějaký ten vtípek. Když třeba hráči, kteří prohráli při bagu, mezi sebou stříhali, kdo bude přát týmu při obědě, naznačil brankář Filipko stojící za Jelečkovými zády starším hráčům, ať ukážou papír.
"Já jsem jako jediný dal kámen a tak jsem při obědě říkal, že jsem kopyto největší a podobně. Už jsem přál dvakrát, mám s tím zkušenosti," vypráví Tomáš Jeleček.
Mladíci zároveň plní roli chlapců pro všechno. "Před tréninkem musíme třeba dofoukat míče. Když někam jedeme, tak nosíme různé bedny. Při soustředění jsme vždycky posbírali všechno prádlo, zavezli ho do prádelny a na druhý den zase roztřídili," poznamenal Filip Hlúpik.
"Být s klukama v jednom týmu je ale velká zkušenost a nějaká šance, že zůstaneme i pro ligu, tady je. Pokud to nevyjde, půjdeme zpět pomoct dorostu."
