Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Proč se šéf českého fotbalu Ivan Hašek rád vrací do Dubaje

Ivan Hašek byl do října trenérem české reprezentace a zároveň předsedou svazu. Na listopadový turnaj do Emirátů už cestoval jen jako svazový šéf. | foto:  Michal Růžička, MAFRA

17 2009
Al Ain (Od zvláštního zpravodaje iDNES.cz) - Jednou z tváří reklamy, jež v arabské televizi zve na prosincové mistrovství světa klubů v Abú Zabí, je Ivan Hašek. Český fotbal, který teď vede, mu však dobrou reklamu ve Spojených arabských emirátech neudělal.

"Místní si myslí, že jsme tady s béčkem. Říkám jim, že máme osm devět zraněných, ale jinak přiletěli s tím nejsilnějším. Jen nejsme sehraní, chápou to," říkal Hašek.

Do května trénoval v dubajském klubu Al Ahlí, vyhrál s ním titul a zajistil mu účast na mistrovství světa klubů, které hostí Abú Zabí, hlavní rival Dubaje.

"Když šejkové v Abú Zabí usilovali o pořádání mistrovství světa klubů, mysleli si, že ligu vyhraje jejich tým. Ale to se jim nepovedlo," usmívá se Hašek, který má ve Spojených arabských emirátech obrovské renomé. "I s Al Ahlí však bude ten turnaj mimořádnou událostí."

Proč si to myslíte?
Protože za ty dva roky, co jsem v Emirátech trénoval, znám zdejší filozofii.

A ta je?
Být ve všem nejlepším, být ve všem první na světě. Druhé místo neuznávají. Proto je tady nejvyšší mrakodrap na světě, největší obchodní dům na světě, krytá sjezdovka...

Vy jste spjatý s Dubají. Jak sem často létáte?
Od té doby, co jsem skončil v Al Ahlí, tak potřetí. Strašně rád se sem vracím.

Jak Hašek předběhl Belgičany

Když nedávná kvalifikace o postup na mistrovství světa 2010 skončila pro české fotbalisty krachem, svazové vedení hledalo přípravný zápas na listopadový reprezentační termín.

"Do poslední chvíle jsme nic nepřipravovali, věřili jsme, že budeme v baráži. Když se to nepovedlo, dostávali jsme nabídky, ale nebyla to Anglie, nebo Brazílie. Uvažovali jsme, že bychom hráli v Bulharsku, nebo ve Švýcarsku, ale tam dali přednost Norsku," vysvětluje svazový šéf Ivan Hašek.

A tak oslovil fotbalový svaz Spojených arabských emirátů, kde do léta poslední rok a půl trénoval. "Měli domluvený turnaj s Irákem a Ázerbájdžánem a hledali evropský tým. Měli rozjednanou Belgii, ale my jsme byli rychlejší," dodal Hašek.

Co vás sem láká?
Můžu se spolehnout, že vždycky tady bude krásné počasí. Můžu si být jistý, že se mi v Emirátech nic nestane, bezpečnost je mimořádná. Jsou zde vynikající služby. A mám rád místní jídlo.

Máte v Emirátech hodně známých?
Především lidi z fotbalového prostředí. Voláme si, v televizi přes satelit sleduju jejich ligu, dávají každý zápas.

Jste zde populární. Poznávají vás fanoušci, když jdete v Dubaji po ulici?
To zas ne, protože místních obyvatel je deset, dvanáct, patnáct procent. Většinou jsou tady cizinci z Indie, z Pákistánu, z Filipín a tam fotbal není moc populární. Ale místní mě znají, vědí, že jsem v Dubaji trénoval a vyhrál titul. Na druhou stranu v Emirátech působí tolik světově známých hráčů i trenérů...

Postavení člověka ve společnosti lze zjistit i podle poznávací značky auta. Čím méně číslic z pěti, tím je výš. Nejvyšší šejk jezdí s jedničkou. Kolik čísel jste měl vy?
Měl jsem čtyři, takže nic mimořádného. Ale jeden hráč dostal za podpis smlouvy ferrari a na značce měl šedesátku. Říkal mi, nejde mi o to auto, ale jen o tu značku. Je to tady jiný život se vším všudy. Denně přijdete do styku s něčím, co neznáte.

Při nedělním zápase české reprezentace byli fotbalisté překvapení z toho, jak místní fandí.
Je tady běžné, že kluby mají fanoušky, kteří jsou organizovaní a vždycky je někdo řídí. Zpívají, jak se říká na povel. Dostávají se jim různé výhody, určitě neplatí vstup, naopak mají za to něco slíbené. Je to kolorit klubů především z emirátu Abú Zabí, kam patří i Al Ain, kde jsme hráli.

Co říkali místní šejkové a fotbaloví funkcionáři na to, že porazili Česko, podle žebříčku jeden z předních celků světa.
Určitě byli spokojení s tím, jaký zápas odehráli domácí. Vytvořili mladé mužstvo, mají obrovskou motivaci a práce s mládeží se jim vyplácí. V sestavě bylo pět mistrů Asie do dvaceti let. Tihle kluci mají s mezinárodním fotbalem větší zkušenosti, než řada našich hráčů, které tady máme. A to jim je osmnáct, devatenáct. Byli ve čtvrtfinále mistrovství světa dvacítek. Den po našem zápase mi volal jejich kapitán a říkal mi, že atmosféra v národním mužstvu je úplně jiná, než bývala. Samozřejmě mnohem lepší.

Jak vám na tribuně při zápase bylo? Nestyděl jste se?
Podívejte se, my takové zápasy odehrát potřebujeme, abychom si ověřili, jak na tom naši noví hráči jsou. Je důležité je vidět v akci. Podmínky sice nebyly lehké, ale byly stejné pro obě mužstva. Zítra hrajeme s Ázerbájdžánem a přesně takového soupeře můžeme dostat v následující kvalifikaci o postup na mistrovství Evropy. A když se podíváte na jeho výsledky, tak zjistíte, že neodehrál špatná utkání.

V neděli proti Emirátům jste si při mezistátním zápase odbyl premiéru čistě jen coby předseda svazu. Jaké to bylo?
Nevěděl jsem, co mě čeká. Seděl jsem vedle prezidenta jejich svazu a prožíval jsem takové zvláštní mrazení, protože za národní mužstvo nesu odpovědnost. Když jsem byl na lavičce, tak se člověk vyřve, může leccos ovlivnit. Teď jsem se jen díval a nemohl nic.

Není vám líto, že na té lavičce už nejste?
Prostě jsem se rozhodl a nemá cenu to řešit. Teď chci, aby fungoval svaz, abychom něco vytvořili. Čeká nás hodně práce a chvíli to bude trvat. To samé platí i o národním mužstvu. Ten zápas ukázal, že se musíme ve všem zlepšit.

Ve středu fotbalisté nastoupí na mezinárodním turnaji v utkání jen o 3. místo proti Ázerbájdžánu. Co byste si přál?
Vždycky chci vyhrát a předvést fantastický fotbal. Ale vím, že nejsme v lehké situaci. Spousta kluků je v týmu poprvé, projevuje se na nich nervozita. Teď si přeju jediné, aby se kluci vydali ze všech sil.







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze