Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Proč mužstvo s Ghanou propadlo

Česko - Ghana: Tomáš Ujfaluši fauluje Matthewa Amoaha - PENALTA! Tomáš Ujfaluši fauluje v pokutovém území Matthewa Amoaha. | foto: Petr JosekReuters

19 2006
Kolín nad Rýnem - (Od zvláštního zpravodaje MF DNES) - Zesměšnění, nečekaná potupa. Po sobotní porážce českých reprezentačních fotbalistů v utkání mistrovství světa s Ghanou se všichni nevěřícně ptali: "Co se to s týmem stalo?" A pokud nechcete jen bezradně pokrčit rameny, nabízíme deset příčin zkratu.

1. Rozbouraná taktika
Jak na Ghanu? Proti technickým a rychlým gazelám vymyslel trenér Brückner taktiku hlubokého bloku, který bude největší přednost soupeře eliminovat. Stačilo 68 vteřin, jedna chyba a to, na co Brückner mužstvo připravoval, bylo rázem v troskách. Místo zataženého vyčkávání museli otevřít hru a útočit.

"Což byla voda na mlýn soupeře," konstatoval kouč. Jeho výběr je vyhlášený, jak přesně dokáže plnit dopředu zadané pokyny, jenže bez nich upadal do bezradnosti. Výstrahou do budoucna je, že na nutnost hrát zcela jinak nedokázal reagovat.

2. Chyběl Koller
Dvoumetrový útočník hrál do zranění proti Americe jen něco málo přes 40 minut a v podstatě zařídil vítězství. Je to smutné konstatování, ale bez něj je mužstvo osudově oslabeno.

V zápase s Ghanou chyběl vepředu muž, který nejenže umí podržet míč, přihrát jej nabíhajícím hráčům, ale především sám smrtelně udeřit. Kollerova síla je obrovská, každý se ho bojí a právě změna taktiky se dala postavit na něm. Kdyby se do utkání s Itálií stihl dlouhán zázračně uzdravit, nemohla by národní tým potkat lepší zpráva.

3. Omezená sestava
Brückner to nerad slyší, ale národní tým má úzký kádr hráčů schopných konkurovat světové špičce. Lokvenc není zdaleka taková extratřída jako Koller a náhradníci, kteří se objevili na hřišti, mohli vývoj zápasu změnit leda šťastnou náhodou.

Kdo čekal kupříkladu od Sionka jiný výkon, než který předvedl, byl naivní. Pokud nejsou další hráči z elitní jedenáctky ve formě – ukázkou je Poborský – vypadává mužstvo z okruhu uchazečů o úspěch na šampionátu. V něm se drží jen při plné síle a zdraví vyvolených.

4. Špatný den
Že to zní jako fráze? Tak si ještě jednou vzpomeňte na zápas v Kolíně nad Rýnem. Není možné, aby utkání s Ghanou bylo ukázkou českého potenciálu. Málokterý hráč zahrál v sobotu alespoň svůj standard, byl to zkrátka špatný den.

5. Nejistá obrana
Výsledek 0:2 je ještě hodně milosrdný. Soupeř totiž lehce pronikal českou obranou. Co z toho, že v přípravných zápasech neinkasovala, což bylo mimo jiné i slabou úrovní protivníků. Defenzivní problémy s Ghanou začínaly už u Galáska, obvyklého štítového hráče v záloze.

6. Nervozita
Řada fanoušků si myslí, že mužstvo Ghanu podcenilo. Spíš se však projevila obrovská nervozita. Pro Nedvěda, Poborského či Galáska je to poslední šance udělat "díru do světa".

Každý sportovní psycholog vám potvrdí, že takové vědomí může svazovat. A nezapomínejme: Česko je na mistrovství světa po 16 letech, ani jeden z hráčů logicky konfrontaci se světem nezažil. To je velké minus.

7. Není tým starý?
V konfrontaci s Ghanou se to mohlo zdát. Někdy to byl až sužující pohled, jak hráči nestíhali rychlostně.

S týmem třicátníků lze bezpochyby vést díky jejich zkušenostem zdařilou taktickou bitvu. Když je ale potřeba jít do běžeckých závodů, má česká síla limit. Vypadá to jako začarovaný kruh: tým až na výjimky nemá výkonnostně srovnatelné fotbalisty s těmi, jejichž kariéra se blíží ke konci. Ti však mají i kvůli věku své meze. Shrnuto: mužstvo musí vycházet z vymezené taktiky a ve většině případů ji je schopno zvládnout.

S ní dokáže v ideálním případě udržet na uzdě i Brazílii. Má-li však přistoupit na jiný než taktický způsob boje, nastávají komplikace.

8. Neznámá Afrika
Češi se v sobotu podobali badatelům, kteří vstoupili na neznámý kontinent. A při průzkumu "jiného světa" vždy hrozí riziko úrazu. Nedvěd, Rosický a další se utkávají s evropskými soupeři, na jejichž herní styl se dokážou připravit. Ghaňané je zjevně zaskočili.

"Rychlostí, výbušností a technikou byli jiní než mužstva, která známe," přiznal kapitán Tomáš Galásek. Zdá se, že i vyhlášený stratég Brückner má s exotickými protivníky potíže. Jako by na ně nenalézal účinnou zbraň.

Když vedl jedenadvacítku, proškolila ho před sedmi lety Jižní Korea při vítězství 4:1. Lepší byl i Kuvajt nebo Kamerun na olympiádě 2000. A současný tým prohrál předloni v přáteláku 0:1 s Japonskem.

9. Nevyužili svou výšku
Přestože byli vyšší hráči v českém dresu, soupeř byl ve vzduchu lepší. Prohrané hlavičkové souboje dostávaly mužstvo do ještě větší defenzivy.

10. Neměl přijít Heinz?
Otázka z kategorie "kdyby". Kouč měl možná nevyzpytatelného záložníka poslat do hry. Heinz je většinou hráčem pohybujícím se v extrémech: buď totálně vyhoří, nebo zazáří jako meteor. Jeho nasazení je riziko, jenže proti Ghaně nic jiného než riskovat nezbývalo. Heinz mohl být mužem, který se postará o obrat, stálo za to dát mu šanci třeba po hodině hry.

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze