Návštěva kardiologické ordinace zabere půl hodiny a nic to nestojí. Tedy hráče ne. Na oplátku získají přesné informace, v jaké kondici je jejich srdce. „Kdo chce profesionálně anebo intenzivně amatérsky sportovat, měl by absolvovat vyšetření u kardiologa,“ říká doktor Jiří Krupička, jehož ambulance v Brandýse nad Labem je jedním z míst, kde se mohou fotbalisté, ale i jiní sportovci nechat zkontrolovat.
„Jsme schopní odhalit řadu vad, které při běžném životě nemusí nositeli činit žádné potíže, ale při intenzivní zátěži mohou být zdrojem významných zdravotních komplikací,“ povídá Krupička.
Vrozená vada u dvou procent
Tisíc korun, které za tohle vyšetření účtuje, hradí Pražský fotbalový svaz (PFS) - a to díky grantu z Magistrátu hlavního města Prahy. Ten za dva roky fungování této prevence na tyto účely vyhradil téměř 15 milionů korun!
„Tyto prohlídky jsou v rámci České republiky jedinečnou záležitostí. Příklady z minulosti ukazují, jak jsou důležité,“ říká Jan Gruber, marketingový manažer PFS. „Každý zachráněný život je cenný. Velmi si vážíme podpory pražského magistrátu - jen díky tomu je možné zrealizovat prohlídky v takovém množství a rozsahu.“
V různých kardiologických ordinacích byly na speciálních přístrojích připojeny stovky mladých hráčů, kteří jsou registrováni v pražských klubech. Jen u Krupičky se protočilo 310 fotbalistů. „Asi u dvou procent jsme našli nějakou patologii, tedy vrozenou vadu, která by jim v budoucnosti mohla dělat problémy,“ upřesňuje. „U jednoho kluka jsme zřejmě objevili počínající hypertrofickou kardiomyopatii, což je jedna z chorob, která sportovce v aktivním věku zabíjí úplně nejčastěji. To jsou ta náhlá úmrtí na hřišti, kdy někdo odehraje balon, spadne a už mu nikdo nepomůže.“
Malého navštívila smrt
Stejně tak před dvěma lety upadl při zápase bývalý záložník Dukly Petr Malý. Kvůli skryté srdeční vadě zkolaboval v přípravném zápase. Měl štěstí, že byl na utkání přítomný lékař, který mu zachránil život. „Navštívila mě smrt, byla u mě v předsíni, byla blízko,“ oklepe se Malý, který musel ukončit kariéru, na Dukle teď dělá vedoucího týmu. „Mám nyní v těle defibrilátor a cítím se s ním klidnější,“ vypráví muž, který se stal patronem projektu Hraj zdravý.
Handicapující patologie, jako má on, se vyskytují zhruba u půl procenta lidí, jsou tedy poměrně vzácné, ale spoléhejte na to... I proto je důležité, aby sportovci chodili na speciální prohlídky ke kardiologovi, ne pouze ke sportovnímu lékaři.
V tom je rozdíl. „Pokud půjdete na prohlídku ke sportovnímu lékaři, tak je to určitě dobře. Udělají vám zátěžový test, což ničemu neuškodí. Ale na detekci srdečních chorob to nemá vůbec žádný vliv. Elektrokardiograf (EKG) spolu s ultrazvukem srdce vám ukáže, jestli máte nějakou patologii, nebo ne. Těch poruch může být spousta,“ ví Krupička.
Bývalý ligový fotbalista pražské Dukly Petr Malý kvůli srdeční vadě před časem málem zemřel. I proto se stal patronem projektu Hraj zdravý.
„Jednomu fotbalistovi jsme regulérně zachránili život. Vyšetřili jsme ho a nebylo na něm nic zvláštního. Ale kvůli anamnéze v rodině jsme mu dali EKG holter, který ambulantně monitoruje křivku EKG 24 hodin, a poslali ho na další testy. Při jednom se mu spustila komorová fibrilace. Když vás to postihne v životě, nemáte bez okamžité lékařské pomoci šanci přežít.“
Verdikt byl jasný: mladý útočník nechal fotbalu, podstoupil implantaci defibrilátoru, který mu později prokazatelně zachránil život.
„Kdyby neměl defibrilátor, neměl by vůbec šanci přežít,“ povídá Krupička. „Tenhle příklad dokumentuje, že „zcela zdravý“ člověk s excelentním výsledkem zátěžového testu by bez komplexního vyšetření byl dnes jistě mrtvý. Nic proti sportovním doktorům, svou práci určitě umějí, ale když vás bolí zuby, tak taky nejdete na kožní. Kardiovaskulární prevence je něco jiného než sportovní vyšetření. To si ale lidé často neuvědomují.“
Technice - v kombinaci se zkušenostmi kardiologů - by neměla uniknout žádná vada. Když se objeví, nemusí to znamenat konec se sportem. Ten rekreační v rozumné míře, což je individuální, bývá přípustný. Právě spojení „rozumná míra“ je důležité, i když vyšetření prokáže, že je vaše srdce zdravé.
Může se totiž zničit, když ho budete významně přetěžovat. „Obecně platí, a to je paradoxní a logické zároveň, že sport zvyšuje riziko náhlé smrti asi 2,5násobně. U starších lidí až desetinásobně,“ říká Krupička.
Pozor i na banální nachlazení
Během utkání se srdce musí kromě zátěže vyrovnat s emocemi, dehydratací či minerálovou nerovnováhou. „Když k tomu připočteme, že sportovci jsou odmala zvyklí si odpírat a přemáhat se, tak v rámci toho ignorují varovné signály a problém je na světě,“ popisuje Krupička. „Dělat sport nepochybně (důrazně) ano, nepochybně (opět důrazně), ale jde o tu míru. Sportovat by se rozhodně mělo, ale proto, aby se zlepšilo vaše kardiovaskulární zdraví. Ne, aby vás to zabilo.“
Z fotbalu známe situace, kdy hráče pár dní před zápasem skolí horečky, přesto nastoupí. To může vést až k zánětu srdečního svalu, neboli myokarditidě. Náhlá smrt může být jejím následkem.
„Neléčená chřipka trvá týden, léčená sedm dní. Chápete to? U myokarditid to většinou bývá tak, že člověk prodělá, či v horším případě přechodí „banální“ nachlazení a výsledkem může být poškození srdečního svalu,“ varuje Krupička.
