Když obránce Kadlec v šesté sérii penaltového rozstřelu skóroval a rozhodl o postupu mužstva z Letné do základní skupiny Poháru UEFA, hned běžel k brankáři Poštulkovi a skočil mu do náruče. I ostatní spoluhráči spěchali, aby gólmanovi poděkovali.
"Mám z toho samozřejmě dobrý pocit. Doma ani tady jsem ze hry gól nedostal, k tomu se povedly penalty. Pro mě to byl asi nejlepší podzimní zápas, protože jsem kluky zatím nejvíc podržel," říká zkušený třiatřicetiletý brankář, někdejší český reprezentant.
Na Spartě fotbalově vyrostl, v zimě se do ní po letech vrátil a od nové sezony je znovu jedničkou. Že podzim neskončil trapasem v evropských pohárech, je hlavně jeho zásluha.
Penalty. To je jeho silná zbraň. Sem tam zaváhá při centru či střele z dálky, ale tyhle souboje střelce proti gólmanovi jsou jeho parádní disciplínou.
Postaví se na brankovou čáru, ale v klidu nezůstane. Tělem naznačí pohyb na jednu stranu, pak se ale bleskově vrhne na druhou. I to je jeden z triků penaltového mága: poplete střelce.
"Nevěděl jsem, kdo na mě bude kopat, neznal jsem je, neměl jsem o nich žádné informace. Takže jsem si před každou penaltou zkusil říct, kam by to asi mohl kopnout, nechat mu tam místo a skočit tam."
|
Jak šly penalty 1. série: Domácí Sörensen, jenž zahrával většinu standardních situací, posílá míč vedle branky. Naopak Horváth se trefuje přesně doprostřed, Sparta vede. 2. série: Borring pálí po pravé ruce gólmana Poštulky, ten však jeho úmysl skvěle vystihuje a u tyče střelu chytá. Stoper Brezinský náskok nezvyšuje, míč se odráží od tyče 3. série: Oliveira střílí nekompromisně pod břevno. Útočník Odense vyrovnává stav, následně Doškův pokus vyráží u své pravé tyče domácí gólman Onyszko. 4. série: Oba střelci jsou úspěšní. Po ráně Bisgaarda si dává Kisel dlouhý rozběh, pak přízemní střelou doprostřed branky skóruje. 5. série: Laursen, kapitán Odense, se trefuje a před mladíkem Kladrubským je těžký úkol. Musí dát, aby Sparta nevypadla. Proměňuje s přehledem, brankář Onyszko skočil na druhou stranu. 6. série: Rozhodující chvíle. Nejprve brankář Poštulka vyráží střelu dánské legendy Helvega. Naopak Kadlec pálí suverénně doprostřed branky. |
Když bylo Poštulkovi jedenadvacet let a v Hradci Králové dělal jen dvojku, už tehdy se vědělo o jeho výborném postřehu. Východočeský tým nečekaně vyhrál domácí pohár a Poštulka vychytal penalty v semifinále i finále. Vždy však šel na hřiště jako náhradník těsně před rozstřelem.
Tehdy v utkání proti Žižkovu vyrazil střelu i svému současnému trenéru Bílkovi.
"Možná to tady v Dánsku pro mě bylo jednodušší, protože doma už mě dobře znají. Když jsem chytal penalty naposledy, to bylo tak před dvěma lety ještě za Teplice, tak jsme se Slováckem v poháru vypadli."
Včera večer dostal z šesti střel tři góly. Jedna rána šla mimo branku, dvě pak sám zlikvidoval. Tu rozhodující legendě dánského fotbalu, zkušenému Helvegovi.
"Brankář nemá při penaltách co ztratit. Ale přece jenom jsem byl trošku pod tlakem, protože kluci mi hodně věřili a v médiích se říkalo, že když dojde na penalty, bude to v pohodě, protože to vychytám. I přesto jsou ti kopající v těžší situaci než já."
Ještě před samotným rozstřelem se Poštulka několikrát vyznamenal. Třeba těsně před koncem prodloužení nadvakrát zkrotil prudkou střelu z osmi metrů. Nejprve míč reflexivně vyrazil, pak se po něm vrhl a pevně ho sevřel ve velkých rukavicích.
"Jsme rádi, že jsme to zvládli. Po vyřazení v předkole Ligy mistrů s Arsenalem jsme měli za cíl postoupit do skupiny v Poháru UEFA. Odense se sice zdálo na začátku jako přijatelnější soupeř, než jakého dostala třeba Mladá Boleslav. Ale oni jsou nepříjemní a houževnatí. Naštěstí to máme úspěšně za sebou."
Především díky skvělému brankáři Poštulkovi.
