Do tiskového střediska přišel se sklenicí piva, ale bez vítězného doutníku, které předtím nechyběly jeho spoluhráčům Kolářovi s Rezkem. "Kde mám doutník? Já dost piju, ale nekouřím," vysvětlil Horváth s úsměvem. "Je tady sice vydejcháno, ale pořád líp než v kabině, kde přes ten dým není vidět," dodal.
Co vás napadlo, když Limberský hlavou tečoval Lukešovu střelu do vlastní branky a už v 5. minutě jste prohrávali?
Limba se prostě špatně nageloval. Já mu to říkám pořád, jenže on si ty kouty pořád zvedá a pak to takhle dopadá. Ale věřil jsem, že máme fůru času, abychom to otočili.
Nakonec jste výsledek pečetil přesnou střelou z přímého kopu. Co byste k tomuto momentu řekl?
Chvilku předtím jsem si trochu zvrtnul kotník a v prvním okamžiku jsem si říkal, že to asi nedohraju. Ale povolilo to, tak jsem na ten trestňák šel. Ale už se mi tam hrnul Marek Bakoš, že prý dá góla. Tak jsem mu řekl, že já ho dám taky a šel jsem na to.
PO VÝHŘE CHUTNÁ NEJLÍP. Pavel Horváth si užívá mistrovské oslavy se sklenicí piva.
Jak vám bylo, když vás v příští chvíli samou radostí zalehli snad všichni spoluhráči?
No musím říct, že to byla příjemná valná hromada. Myslím, že první na mně byl Franta Ševinský, který má docela slušný břicho, takže to trochu odpružil. A když říkám, že to bylo příjemný, tak ne abyste si to vykládali všelijak. Naštěstí jsme byli oblečení.
Když jste před třemi roky přišel do Plzně, napadlo by vás, že s tímhle mužstvem získáte titul?
To teda nenapadlo. A nenapadlo by mě to ani před tímhle ročníkem. No a vidíte, plzeňská parta to dokázala.
Jak je možné, že jste vyhráli ligu a nechali za sebou Spartu, která je ekonomicky mnohem silnější?
Je to jednoduché, udělali jsme víc bodů.
A kromě toho?
Dvakrát jsme právě tu ekonomicky silnější Spartu porazili. A troufám si říct, že jsme byli malinko odolnější i psychicky. Což dřív byla velká přednost právě sparťanů.
VIDEOREPORTÁŽEPodívejte se do Plzně |
Jaký je rozdíl mezi titulem získaným před čtyřmi roky ve Spartě a tím současným plzeňským?
Ve Spartě se prostě titul čeká, takže tam to byla víceméně povinnost. Kdežto udělat titul v Plzni, to je prostě bomba.
Ze Sparty jste byl před třemi roky odejit. Je pro vás nynější titul s Plzní jakýmsi zadostiučiněním?
Já to jako zadostiučinění neberu. Není to totiž můj úspěch, ale úspěch celého mužstva. Jsou tu kluci, kteří určitě přesahují rámec české ligy. Všem spoluhráčům tímto moc děkuju, je prostě krásný s nimi hrát. A těším se, že s nimi budu hrát minimálně ještě další rok, na který mám smlouvu.
Na jaké místo ve své kariéře plzeňský titul řadíte?
Poslední dva soutěžní ročníky považuju za nejlepší v životě. K tomu bych možná zařadil můj první reprezentační start před lety v Bruselu proti Belgii a zápas Ligy mistrů v dresu Sportingu Lisabon proti Realu Madrid.
MISTŘI! Hráči Plzně v čele s kapitánem Pavlem Horváthem (uprostřed) slaví zisk mistrovského titulu.
Jaký podíl má na titulu trenér Vrba?
Obrovský. Vezmu třeba takový názorný příklad. Na tréninku nás nutí do věcí, které nám často nejdou pod nos. Pak přijde zápas, v něm nějaká nečekaná herní situace, a my si s ní hravě poradíme, protože to z tréninku dobře známe. A často pak tyhle situace vedou k šancím.
Trenéru Vrbovi tedy poděkujete jak?
Přece strojkem. Vždyť jsme mu slíbili, že ho ostříháme.
Se spoluhráči jste si také řekli, že když vyhrajete titul, shodíte plnovousy. Kdy se oholíte vy?
Já se holit nebudu, protože se mi to zalíbilo.
Jste lídr na hřišti, budete lídrem i při oslavách?
To budu dost pozadu, protože jsem se už zdržel s rodinou a teď si tady povídám s vámi. Takže mám co dohánět. Odjíždíme slavit na náměstí a pak se uvidí.
A jak to vypadá s vaším pochroumaným kotníkem?
Moment, musím se podívat. No jo, tak pánové, příští sobotu v Olomouci to nepůjde.
