Dnes je střeleckou hvězdou Plzně, ale tehdy před osmi lety a čtyřmi dny se ve velkém fotbale teprve rozkoukával. V Púchově se posunul z béčka do prvního týmu a dělal většinou náhradníka. "Jen jsem ostatním vozil kufry," směje se.
V Barceloně, kde proběhla odveta 1. kola Poháru UEFA, si nezahrál ani minutu, ovšem výsledek se mu dodnes vrací jako ozvěna. 0:8, 0:8, 0:8, 0:8...
Český brankář Tomáš Bernady nestačil počítat góly a po zápase se nechal slyšet: "V prvním poločase jsme se nedostali za půlku, ve druhém z vlastní šestnáctky."
Šílená potupa. Zahanbení.
V úterý dorazil Bakoš na Nou Camp znovu. Už ostřílený, zkušenější, dokonce v pozici nejlepšího střelce kvalifikace Ligy mistrů: "Je zážitek být zpátky, ale kolena už se mi netřesou. Nepřijeli jsme prohrát deset nula."
Zatímco na trenčínské univerzitě Bakoš studuje obor veřejná správa, ve středu večer ho čeká kurz na vysoké škole fotbalu. Dobře ví, že se s balonem příliš nepotká. Kolik útočníků se proti Barceloně cítí bezradných a zbytečných? Svým způsobem téměř všichni. "V televizi sleduju Barcelonu každý týden a vnímám ji spíš jako fanoušek, ne jako soupeř. Proto jsem zvědavý, jak ta jejich hra vlastně vypadá v reálu."
Fotogalerie |
Jak vypadá v reálu? Ťuk, ťuk, ťuk... Míč létá z nohy na nohu, a zatímco barcelonské hvězdy se baví vířivým pohybem a přihrávkami, soupeř jen otráveně funí a pokouší se chytit vítr.
Zvlášť útočníci bývají vyloženě odříznutí, jen do omrzení poletují z místa na místo a doufají, že se potkají s balonem: "Vím, že mě čeká perná práce. Budu běhat a běhat a snad se k něčemu dostanu. Všichni se připravujeme na největší zápas v kariéře."
To samé říkali hráči Púchova v říjnu 2003, kdy po senzační domácí remíze 1:1 odlétali k odvetě na Nou Camp. A to tehdy Barcelona zdaleka nebyla tak vyšperkovaná jako dnes, hlavním esem byl Brazilec Ronaldinho.
"Ale pozor, Plzeň je zase mnohem silnější a zkušenější než tehdejší Púchov. Třeba se nám povede zázrak. A když ne zázrak, tak aspoň neudělat ostudu."
