Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Poláček si první duel za Boleslav vychutnal

27 2006
Mladá Boleslav - Z boleslavské kabiny vycházel mezi posledními. S kšiltovkou na hlavě a objemnou sportovní kabelou přes rameno se dlouhou chodbou pomalu šoural k hloučku novinářů. Tašku pak dal na zem a ve tváři se mu objevil široký úsměv. "Jsem na výsost spokojený, opravdu jsem si ten zápas vychutnal. Výsledek i tu fantastickou atmosféru," dělil se Tomáš Poláček o první dojmy.

Měl za sebou dvaasedmdesát minut pohárové kvalifikace, Mladá Boleslav v úvodním zápase 2. předkola Ligy mistrů porazila norský tým Valerenga Oslo 3:1.

Mezi nové spoluhráče přišel teprve koncem minulého týdne, ještě v polovině července nastupoval v přípravných zápasech za Spartu. S boleslavskou partou nestihl už ani jediný.

"Kolikrát jsem s mužstvem aspoň trénoval. Třikrát. Nebo čtyřikrát, aby mě pak někdo nechytil za slovo. Ale vůbec jsem se nebál. že bych si s nima pak při zápase nerozuměl."

V zápase pak opravdu žádné problémy s týmovou spoluprací neměl. Rychlé narážečky, přihrávky na delší vzdálenost, přenesení hry i jemné přiťuknutí do běhu. To všechno tenhle nedávný sparťan zvládal.

"Já bych to řekl asi takhle: naskočit do rozjetýho vlaku je snadný," naznačil Poláček, že když člověk přijde do dobře fungujícího mužstva, nemá v něm s aklimatizací takřka žádné problémy.

Právě on byl u akce, po níž padl druhý gól. U lajny nesmlouvavě vybojoval míč na Störbekovi a ideálním pasem vyslal dopředu Kuliče. Ten předvedl úchvatné driblinkové sólo v šestnáctce a brankovou přihrávku Matějovskému.

"Tam bylo důležitý, že se mi v souboji povedlo toho Nora dorazit. Pak už jen stačilo trefit míč na Kuldu a bylo mi jasné, že v jejich vápně něco vymyslí."

Do slibné pozice pak Poláček dostával ještě v první půli za stavu 2:0. Jenže po krátkém sólu o míč na hranici šestnáctky přišel.

"Jo, tu akci si vybavuju. Povedlo se mi někoho obejít, ale pak už přede mnou bylo moc těsno. Měl jsem si míč píchnout za obránce a jít přes ně. Ale teď už s tím nic nenadělám."

Slavným se Poláček mohl stát v 66. minutě. Za stavu 3:0 měl šanci poslat norský tým už v prvním zápase z kola ven. Po Kuličově centru z pravé strany se k němu dostal odražený míč, ale vzápětí přišla dělovka nad.

"No, vyřešil jsem to špatně," pokrčil Poláček rameny. "Chtěl jsem to prostě bez míření naprat do branky. Tahle promarněná šance mě mrzí."

Když v 72. minutě Poláčka střídal Riegel, vyprovázel ho ze hřiště potlesk. "Měl jsem toho plné zuby. Ne snad, že bych si o střídání říkal, ale trenér Uhrin si nejspíš dobře všiml, jak na tom se silami jsem. A já to střídání docela uvítal."

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze