Třicet kilometrů jihovýchodně od metropole nabírají čeští fotbalisté pohodu před kvalifikačními zápasy s Polskem a Severním Irskem. A trénují o kousek dál na malebném stadiónku v Kunicích.
"Když tu máme takového klienta, je to důkaz, že nabízíme opravdu kvalitní služby," pochvaluje si Václav Hrubý, ředitel hotelového zařízení Zámek Štiřín.
Život v areálu se za přítomnosti fotbalistů pro běžné hosty vůbec nemění.
"Výhodou objektu je, že jeho jednotlivé části můžeme uzavřít, aniž bychom jakkoli omezili normální klientelu," přibližuje Hrubý.
Fotbalisté si už poněkolikáté vybrali budovy, které tvoří takzvaný Salmův dvůr. Na začátku tisíciletí prošly velkou rekonstrukcí, minulý režim je takřka zdevastoval.
"Proto reprezentanti koncem devadesátých let začali jezdit do původní historické budovy. To opravdu bydleli na zámku," připomíná Hrubý léta, která pamatují někdejší reprezentační kouč Jozef Chovanec a jeho tehdejší asistent Ivan Hašek.
Za trenéra Karla Brücknera se už začalo jezdit o pár desítek metrů dál.
Hráčům v Salmově dvoře patří Dům Jockey, realizační tým a doprovod bydlí Domě Arminia, na jídlo se chodí do Domu Salm.
V těsném sousedství těchto tří zrekonstruovaných budov stojí nově postavený pozoruhodný Dům Atis, dílo architekta Vladimíra Kačera.
"Atis latinsky znamená kačer," vysvětluje Hrubý, proč tato atypická stavba dostala zvláštní pojmenování.
Do nekonvečního domu Atis chodí fotbaloví reprezentanti do posilovny, na rehabilitaci, a do přízemní restaurace mezi běžné hosty posedět na kávu.
Atis v sobě ukrývá nejen moderní rehabilitační centrum a restauraci. Jsou zde také golfové trenažery a stylizovaný patovací green, protože golf ke Štiřínu neodmyslitelně patří.
O trenažerech i o nádherném golfovém hřišti, které se prolíná jedinečným zámeckým parkem, by například bývalí reprezentanti Karel Poborský a Vladimír Šmicer mohli dlouze vyprávět.
"Fotbalisti do Atisu chodí nejen na rehabilitaci, ale i posedět na kafe, mezi normální hosty. Musím říct, že jsou všichni příjemní, chovají se skromně a nedávají nijak najevo, že by si kus Štiřína klidně mohli koupit," poznamenává dále Hrubý.
Fotbalisté prý žádné zvláštní požadavky nemají, s nabízenými službami jsou spokojeni.
"Jen když s nimi jezdíval dlouhán Koller, pokaždé museli z jeho postele odmontovat jedno čelo, aby se do ní vešel," usmívá se Hrubý. "A jeden takový netradiční požadavek si přece jen vybavuju. U fotbalistů je při snídaních, obědech a večeřích zakázaná dámská obsluha. Ale na podrobnosti se musíte zeptat trenéra Haška."
Jenže kouč Hašek se s úsměvem cuká: "V tomhle já nejedu, to zařídil už někdo přede mnou. Ale jistě souhlasíte, že nemá cenu pátrat, koho to před časem napadlo."
Po zářijovém soustředění před odjezdem k zápasu na Slovensko dal ředitel Hrubý reprezentantům na cestu pytel hrachu. Aby ho soupeři nasypali pod nohy, jako to v legendě udělala babka Jánošíkovi.
A s čím ze Štiřína národní mužstvo odjede v sobotu k duelu s Polskem?
"Tohle ještě budu muset pořádně promyslet. Ale jen tak bez ničeho ty naše kluky na Letnou nepustím," slibuje Hrubý.
Z Historie ŠtiřínaPrvní zmínky o tvrzi Štiřín jsou z konce 14. století. od roku 1870 patřil zámek a přilehlé panství rodině Ringhofferů. Ta zámek a další nemovitosti vlastnila do roku 1945, kdy všechny objekty převzal stát. V letech 1985 - 2007 byl celý objekt včetně zámeckého parku z iniciativy dnešního ředitele Václava Hrubého výrazně zrestaurován. Hotelové, konferenční i kulturní zařízení s možností sportovního i relaxačního využití je dnes majetkem Ministerstva zahraničních věcí České republiky. |