Stejně jako jeho spoluhráči z reprezentačního mužstva si uvědomuje, že český tým to na mistrovství světa v Německu může dotáhnout daleko. Ale také on se ve svých předpovědích drží při zdi.
"Prvním cílem je postoupit ze skupiny," říká. "A potom se uvidí, co dál."
Už loni v prosinci Poborský na jednom setkání s novináři prohlásil, že Česko chce na šampionátu dojít co nejdál. Tehdy někdo upozornil, že docela pravděpodobnou variantou se jeví osmifinále Česko - Brazílie.
Právě tenhle zápas by se hrál 27. června v Dortmundu, pokud by český tým skončil v základní skupině E druhý a Brazílie vyhrála skupinu F.
Poborský tenkrát řekl: "Tak prostě budeme muset přejít přes Brazílii."
Tentokrát při reprezentačním soustředění mluvil mimo jiné i na téma, jak obtížnou skupinu české mužstvo vlastně má. Bude postupně měřit síly s fotbalisty USA, Ghany a Itálie. Zatímco fotbalová veřejnost považuje tento los za příznivý, reprezentanti tuto základní skupinu vesměs označují za těžkou.
"Já to takhle neposuzuju," říká Poborský. "Nemám rád takové ty výroky o skupině smrti, nebo naopak o skupině nejlehčí. Takové dělení prostě neberu. Podle mě jsou základní skupiny na mistrovství světa dost těžké všechny, protože se na šampionát probojovala nejlepší mužstva světa. Ale postoupit se dá z každé."
Poborský souhlasí, že mistrovství pár favoritů má, ale jinak je to podle jeho mínění otázka momentální formy a souhry mnoha dalších okolností.
"Samozřejmě, že když budeme mluvit o favoritech, asi každý řekne Brazílie. Ale dál? Německo, Argentina, Francie, Anglie, my? Těžko říct. Stejně jako my drtivá většina mužstev čeká na ten první krok, kterým je postup ze skupiny."
Na soustředění v Seefeldu začíná Poborský s lehčím tréninkem a zatížení si postupně přidává.
"Poslední dva týdny jsem měl výpadek kvůli problémům s patou, čtrnáct dní jsem nekopl do míče. Takže musím začít pozvolna."
Co bude po šampionátu, to zatím Poborský nechává bez komentáře.
"V téhle chvíli vím jen to, že po mistrovství budu mít tři možnosti. Buď budu pokračovat v Českých Budějovicích, nebo budu hrát jinde, nebo s fotbalem skončím. Jo a taky je mi jasné, že další mistrovství světa už nestihnu," uzavřel rekordman v počtu startu zas národní mužstvo.
Majitel evropského stříbra z roku 1996 jich má na kontě úctyhodných 112!
