Poborský v české nejvyšší soutěži začínal coby opora Českých Budějovic, poté hrál ze Žižkov a Slavii, s níž v roce 1996 získal mistrovský titul. Následně působil v Manchesteru United, Benfice Lisabon a posledního půldruhého roku v Laziu Řím. Je majitelem stříbrné medaile z mistrovství Evropy 1996. Sparta získala Poborského úplně zadarmo, protože mu v Laziu skončila smlouva.
Kdy jste se definitivně rozhodl pro Spartu?
"V podstatě už při prvních jednáních v zimě. A asi před dvěma měsíci jsem se se sparťanským šéfem Košťálem bez problémů definitivně domluvil na podmínkách. Ještě se pak čekalo, jak Sparta dopadne v lize. Ale i kdyby neskončila druhá, což je cesta do Ligy mistrů, šel bych na Letnou stejně. Vrátil bych se už jen kvůli rodině."
Lazio vám prodloužení smlouvy nenabídlo?
"Nabídlo, taky někdy v zimě. Já řekl své podmínky a klubový manažer se mi už potom neozval. Nikomu jsem o dohodě se Spartou neříkal a tak to vyšumělo do ztracena. Až před pár dny mi telefonoval nový trenér Mancini, který mě před půldruhým rokem do Lazia přivedl. Jestli bych prý své rozhodnutí, o kterém už se vědělo, nechtěl přehodnotit. Ale řekl jsem mu, že jdu do Sparty."
Podepsal jste roční smlouvu s oboustrannou roční opcí. Lze očekávat, že ve Spartě pobudete alespoň dva roky?
"Vždyť jsem přece říkal, že chci Spartě pomoci ke dvěma titulům."
Myslíte, že po Manchesteru, Benfice a Laziu absolvujete takovou slavnostní tiskovou konferenci už naposled?
"To se dá těžko říct. Každopádně jsem rád, že je to konečně zase v češtině, protože při těch předchozích mi vždycky asistoval tlumočník."
Jaké jsou vaše momentální pocity?
"Užívám si toho, že se vracím domů. V cizině jste prostě jak vytržení z kořenů, musíte si zvykat na jiný životní styl, máte obrovské problémy s dětmi, většinou je to život bez přátel a bez koníčků. V tomhle směru si můžu hlasitě oddechnout. Ale pokud jde o fotbal, žádné oddychování neplánuju. Jinak bych nešel do Sparty."
Cítil jste se vůbec dobře alespoň v některé ze tří zemí, jimiž jste za šest let prošel?
"Lidsky mi bylo nejlív v Portugalsku, protože jsem byl v Benfice tři roky. Dá se říct, že jsem se tam s cizím prostředím docela sžil. Ale fotbalově mi to nejvíc vyhovovalo v Itálii. Přestože v kontextu s letošním až šestým místem Lazia v lize to tak asi nevyznívá."
A jak vzpomínáte na Manchester?
"Co mi ve Slavii stačilo nad průměr, s tím jsem se v Manchesteru nezařadil ani do průměru. Navíc na pravé straně zálohy jsem měl za konkurenta Beckhama a to bylo neřešitelné. Takže na mě většinou zbývala jen lavička. Ale přesto právě Manchester považuju za výbornou školu, byl to pro mě jakýsi zahraniční základ. V Benfice jsem na to už šel jinak, za půl roku jsem byl vyhlášen nejlepším cizincem mužstva a měl místo i v nejlepší jedenáctce portugalské ligy."
Proč jste si ve Spartě vybral dres s číslem šest?
"Protože jsem se šestkou začínal v Laziu. Ale já původně toužil po osmičce, jenže tu má kapitán Jirka Novotný. A asi by nebylo v pořádku, kdybych ji zrovna jemu chtěl brát."
Před časem jste vedl řeči o tom, že byste s fotbalem nejraděj skončil. Jak se zdá, názor jste změnil.
"Byl jsem až moc unavený cizinou a ze začátku jsem ani v Laziu nehrál stabilně. Pak se mi začalo dařit a já si to všechno přehodnotil. A chuť mi spravila i nová reprezentace, se kterou bych chtěl dojít na mistrovství Evropy do Portugalska."
Takže žádné obavy z návratu na domácí scénu nemáte?
"Strach rozhodně nemám. Fyzicky se cítím výborně, po všech těch zkušenostech jsem už vyrovnaný i psychicky. Těším se a od blízké budoucnosti očekávám hodně."
Ale je dost případů, kdy se navrátilci ze zahraničních lig vytratili v davu.
"Je mi jasné, že zrovna ve Spartě budu pod velkým tlakem, že právě mně fanoušci nic neodpustí. Ale beru to jako výzvu a udělám všechno, abych jednou ze Sparty odcházel se vztyčenou hlavou."
Hrál jste za Slavii, teď jste ve Spartě. Komu z těchto klubů jste fandil jako kluk?
"Já klubistou nebyl nikdy. Fotbal sice hraju odjakživa, ale doma na zeď jsem si nikdy žádné mužstvo, nebo fotbalové idoly nevyvěšoval."
Kdo měl z vašeho návratu domů největší radost?
"Určitě manželka. Ženy fotbalistů trpí v cizině nejvíc. Starají se o všechno, přitom většinou s neznalostí jazyka, navíc u svých dětí fungují i jako učitelky. Právě moje manželka takhle pečovala o osmiletého Patrika, protože s ním musela dělat češtinu. A časem i matematiku, protože v anglické škole v Itálii ji učili jinak než doma na Hluboké, kde je syn zapsaný. Takže radost z návratu do Čech měli i Patrik se čtyřletou Klárou."
Pocházíte z jižních Čech a rodinný dům máte na Hluboké. Jak budete angažmá ve Spartě řešit v souvislosti s bydlením?
"Denně dojíždět by samozřejmě bylo riskantní. Pronajmu si v Praze nějaký menší domek a rodina se sem napůl přestěhuje."
 Karel Poborský převzal z rukou prezidenta klubu Vlastimila Košťála sparťanský dres s číslem šest. Příchod tohoto fotbalisty do české ligy z Lazia Řím byl přestupovým hitem léta 2002. |
