„Průšvih. Tatér už čeká,“ řekl, než odešel z tiskové konference.
Nebojíte se, že tatér už slaví v kabině s hráči?
No, už tam zavoněla hruškovice, ale já doufám, že ještě bude mít pevné ruce.
Co vás to napadlo?
Když jsem loni do Plzně přišel, plácnul jsem, že když kluci vyhrají, nechám si udělat malé tetování. Prostě nějakou památku na výhru. Někam skrytě, do pěti centimetrů. Něco ve znamení: Viktoria = vítězství. Ale stejně jsem v průseru.
Vaše manželka to věděla? Radši by vás přece viděla v klidu a úplně jinde než na lavičce, ne?
To je pravda. Až domu přijdu s tetováním, asi mě vyhodí z baráku.
Po titulu se dělají různé ztřeštěnosti, ale při oslavě vám bylo do breku, že?
Víte, já jsem docela tvrdý člověk, ale slzel jsem. Ne kvůli ligovému titulu, ale kvůli tomu, jak kluci bojovali za (nemocného) Mariána Čišovského. Věřte mi, že za to, aby byl Marián znovu zdravý, bych okamžitě titul vyměnil, byť jsem na něj čekal 32 let. Bohužel to nejde.
Bohužel ne, ale titul už vám nikdo nevezme. Co vám ho vyhrálo?
Charakterní mužstvo, které má velkou morálku, velkou zkušenost a velkou odolnost.
Teď by chtělo do Ligy mistrů. Už na to myslíte?
Ne, na to nemám právo myslet, protože mám zatím smlouvu jen do konce ročníku. Pravda, náznaky na prodloužení byly, ale jednání ještě neproběhla.
Kdy proběhnou?
Asi nedokážu říct, jestli to bude přesně v úterý v 17.35.
Mimochodem, má současná Plzeň na postup do Ligy mistrů?
Já vnímám mezinárodní úroveň fotbalu a její poměr. Je tam skupina klubů, které jsou na absolutním vrcholu. Tam samozřejmě pohlížet nemůžeme. Pak je o něco nižší skupina, rovněž špička, která je taky těžce hratelná. Do silného evropského průměru však Viktorka patří. Jistě, nemáme na to, abychom Ligu mistrů vyhráli.
Trenére, kdy se liga zlomila?
Při zápasech se Spartou a Jabloncem. Tam jsme nahrábli body. Nedávné vítězství na Spartě pak bylo rozhodujícím úderem.
Přitom když jste nastoupil, plzeňští fanoušci k vám nebyli zrovna lichotiví. Chtěli nového Pavla Vrbu, ne vás.
Ano, zpočátku jsem cítil invektivy, ale dlouhodobě už ne. Bylo potřeba to odpracovat a dokázat. Zvládli jsme to. Teď mám doutník v kapse a jdu slavit.
