Jakmile hlavní rozhodčí ukončil zápas, plzeňský záložník Tomáš Kučera přišel k jihlavské střídačce. Sympaticky poplácal některé ze svých bývalých spoluhráčů, s nimiž na zdejším hřišti ještě na jaře kopal.
Pak se přemístil do mixzóny, aby okomentoval zápas, v němž společně s Janem Kopicem, dalším jihlavským odchovancem, zařídil výhru 2:1. O tomto paradoxu vykládá: „S Honzou jsme si říkali, že jsme kluky trochu popravili. Takový je ale holt fotbal. Něco jsme v tom klubu odevzdali, teď působíme jinde.“
Jihlava vs. Plzeň 1:2Čtěte více o utkání  |
Utkání jste ale začali dost ospale. Je to vydřené vítězství?
Asi jo, no. První poločas byli domácí výrazně lepší, druhý poločas jsme byli výrazně lepší my. V závěru ještě mohli srovnat. Možná, že by remíza byla spravedlivější, ale jsem rád, že jsme tady ty tři body vydřeli.
Co proběhlo o poločase v kabině, rozčiloval se trenér Pivarník?
Trenér měl trochu tvrdší výklad, ale myslím, že to bylo potřeba. V prvním poločase jsme opravdu nestíhali ve všech směrech, pak se to naštěstí otočilo.
Můžete nějak vysvětlit ospalý první poločas?
Jihlava hrála jednoduše. První zápas, byli plní entuziasmu. My jsme to nechytili. Soupeř hrál jednoduché balóny za nás, což jsme nezvládali. Pak se chyby kumulovaly a těžko se to chytá. Změnili jsme tedy taktiku, přešli na jiný styl a otočili to.
Sám jste prvním gólem obrat načal. Ani jste branku neslavil.
Asi by nebylo vhodné, když mě klub vychoval, abych tady lítal kolem stadionu. Já nikdy góly nijak výrazně neslavím, i když tím nechci říct, že bych si gólu nevážil, vážím si každého. Ale myslím, že byla slušnost ho neslavit proti klukům z Jihlavy.
Hrál jste od začátku. Sehrálo v tom roli i to, že jste v minulosti na Vysočině působil?
Ne, spíš bych řekl, že to je kvůli Karabachu. Odehráli jsme jeden zápas v poháru a teď nás čeká druhý (trenér Pivarník později na tiskové konferenci oznámil, že to bylo i z důvodu, že má Hořava zdravotní problémy).
Druhý gól trefil další odchovanec Jihlavy, záložník Jan Kopic. Není to paradox?
Jo, s Honzou jsme si říkali, že jsme je trochu popravili, ale takový je holt fotbal. Něco jsme tady v tom klubu odevzdali a teď působíme v jiném. Paradoxně to tak vyšlo.
Jaký pro vás vlastně byl návrat do Jihlavy? Váš otec asistuje kouči Hippovi, potkali jste se předtím?
Nějak jsme se spolu nebavili, spíš až po zápase se potkáme nebo si zavoláme. Nechtěl jsem se rozptylovat. Jinak jsem návrat pochopitelně prožíval, byl jsem extra namotivovaný. Ještě minulou sezonu jsem tady byl na hostování, takže o to víc jsem tady chtěl zvítězit.
Ukázal něco plzeňský výkon před pohárovou odvetou?
Těžko říct. Asi bych to nemíchal dohromady. Důležité je, že jsme vyhráli a že jsme se uklidnili. Prohra by nám určitě nepomohla do další práce. Zápas s Karabachem bude určitě o něčem jiném. Tyhle pohárové zápasy jsou ošemetné a je to padesát na padesát.
Mimochodem, už v Jihlavě bylo horko, při pohárovém duelu v Ázerbájdžánu možná bude ještě větší. Jste na to připraveni?
Dneska už to bylo na hraně, tam to asi bude nechutné. Tam asi taky bude vlhkost, což je kolikrát horší než tady vedro.
