Některé příchody i odchody proběhly v klidu, zato některým se dostalo velké publicity. Také byla řada přestupů, které už byly téměř dojednané, ale na poslední chvíli se nekonaly.
Důvod? Téměř ve všech případech hrály největší roli peníze. Už v roce 1925, kdy se hrál první ročník profesionální nejvyšší soutěže, Asociační ligy, zamířili do pražské Slavie z Plzně bratři Sloupové, známí pod pseudonymy Štapl a Štaplík.
Ve Spartě už byl další Plzeňan, odchovanec Slavie, Jaroslav Poláček. Po postupu obou plzeňských klubů do nejvyšší soutěže začali přicházet fotbalisté i do města piva.
Mezi prvními, kteří posílili Viktorii, byl Ladislav Čulík ze Žižkova a Karel Hess ze Sparty. V SK Plzeň se při jeho postupu do ligy v roce 1932 objevila zahraniční posila, Maďar József Ember.
|
O čem se psalo v tisku: Květen 1934: Před pár dny jsme oznámili zákulisní jednání o bratřích Hájkových z plzeňské Olympie. Žádali o vyškrtnutí z řad sporotvců. Poslední neděli Antonín Hájek již nehrál v lize proti SK Plzeň, kam oba mířili. Po tomto matchi proslýchalo se, že Hájkové se s Olympií smíří a v nejbližších matchích budou již hráti za svůj starý klub. Včera došel však do župy footballové expresní dopis Asociace, kterým kupodivu velmi rychle oznámeno, že žádosti obou Hájků se vyhovuje, že se škrtají z řad sportovců a jejich legitimace mají býti obratem zaslány do Prahy. Župě asociace neodpověděla na naléhavý dopis, který byl po jednomyslném usnesení odeslán a v němž je Asociace upozorňována, že žádost o vyškrtnutí z řad sportovců je pouze trikem a rouškou referovaného lanaření konkurenčního klubu SK Plzeň. Bude povinností plzeňské foootballové župy a Olympie, aby zabránila hrubému obcházení řádu. Olympia takřka na prahu státní ligy byla zákulisními intrikami zbavena jednoho ze svých nejlepších borců Asociací. Pozn.: Hájkové skutečně přestoupili, s nimi i jejich otec, který dostal do pronájmu kantýnu na hřišti SK... |
Hodně diskutovanými přestupy v Plzni byly odchody fotbalistů z menších městských klubů do Viktorie, resp. tehdejší Škody. Fanoušci těch menších se dlouho nemohli smířit s odchody svých hvězd za lepším. Proto ještě dlouho po přestupu se mezi jejich fanoušky hovořilo o krádeži. Tak to bylo v případě Zdeňka Michálka a Karla Süsse z Lokomotivy, Františka Plasse z ČSAD či Daniela Šmejkala z Petřína a několika dalších.
Nejsložitější přestup
Nejsložitějším přestupem do Viktorie (tehdejšího Spartaku Plzeň), byl příchod kladenského špílmachra Zdeňka Böhma v roce 1961. Alespoň podle slov dlouholetého funkcionáře Oldřicha Ženíška. Klub chtěl postoupit po devíti letech do 1. ligy. Už měl několik posil, třeba Homolu, Bíbu, Lopatu a další.
„Ale chyběl nám tvůrce hry. Böhmův přestup byl téměř horor,“ vybavuje si Ženíšek. Jeho zaměstnavatel SONP Kladno (hráči tehdy byli zaměstnanci továren, které byly v názvech klubů) s ním nechtěl rozvázat pracovní poměr. Bez toho nemohl odejít.
„Proto se po domluvě rychle oženil, manželka nastoupila do škodovky v Plzni a on ji následoval. Ale přesto byl brán jako narušitel provozu v SONP Kladno a jeho přestup se řešil jak u soudu, tak na nejvyšších stranických místech,“ říká Ženíšek.
|
Bylo nebylo, jeden klub podplatil agenty Byl jeden nadějný fotbalista jménem Pavel ve městě na Moravě, kde se v roce 1964 nehrála liga. Proto, když musel na vojnu, nebyl tolik na očích skautů vojenských celků a narukoval do středočeského městečka, kde místní vojenský celek hrál divizi. Vojna utekla rychle a nadějný mladík neutekl pozornosti funkcionářů několika ligových celků. První hodil laso klub ze Západu. Přestupní lístky byly podepsány rychle, stejně tak dojednána částka za přestup. Řekněme 20 tisíc. Za týden kontaktovali nadějného fotbalistu funkcionáři ze Severu. Mladík v rozpacích z velkého zájmu řekl, že už podepsal Západu a že to stálo tolik. Funkcionáři ze Severu neváhali a zamířili ke klubu ze Západu. „Dáme vám 40 tisíc, když nám dáte přestupní lístky Pavla,“ řekli stručně majitelům cenných papírů. Zástupci Západu, říkejme jim Václav a František, se tvářili neutrálně. „Ozvěte se za týden,“ odpověděli také stručně. Za týden bylo rozhodnuto. Funkcionáři Severu přivezli 40 tisíc a dostali potřebné. Václav a František pak na výborové schůzi klubu jen oznámili, že Pavel není pro Západ perspektivní a vrátili 20 tisíc pokladníkovi. A dalších 20 tisíc? Pavel se pak vypracoval tak, že více jak dvacetkrát reprezentoval. Myslíte, že je to pohádka...? |
