Loni jste si proti své vůli vyzkoušeli sezonu bez evropských pohárů. Bylo to hodně poučné?
Ta zkušenost se hodí, protože to nebylo ono. Na druhou stranu nezapomínejte, že Plzeň bývala bez pohárů pořád. Není to tak dávno, kdy hrála jen druhou ligu. Z toho pohledu si myslím, že samotný boj o Ligu mistrů je velký úspěch.
Můžete se potřetí odrazit za slávou. Jakou roli hrají zkušenosti?
Můžou pomoct, ale pořád záleží na každém, jak s nimi naloží.
Jak s nimi nakládáte vy?
To se vždycky pozná až v zápase, nejde mluvit dopředu. Intuitivně se držím jednoho hesla: Nikdy se nepodělej předem.
Myslíte z prostředí?
A ze soupeře. Jsou to stejní lidé jako vy a já. To si prostě každý musí v hlavě srovnat sám. Nepotřebujete být zkušení, abyste to pochopili. Jsou tu s námi kluci, kteří poháry ještě nezažili, musí si tu atmosféru osahat.
Vy už jste zažil i jeden souboj v Tel Avivu. Vzpomínáte na Evropskou ligu v roce 2012?
No jasně. Vracel jsem se po zlomenině nohy a doma jsem Hapoelu dával dva góly.
Teď narazíte na bohatší Maccabi, nejslavnější klub Izraele, který má roční rozpočet třicet milionů eur. Jak dá čelit síle peněz?
Čím dál hůř, protože ve fotbale finance vládnou. Žádný český klub si nemůže dovolit investovat do hráčů tolik peněz co Maccabi. Na druhou stranu to ještě neznamená, že se s takovým soupeřem nemůžeme měřit. Už jsme to dokázali mnohokrát.
Teď jste i favoritem třetího předkola.
Favoritem ne, ale myslím, že na postup máme.
Nedávno jste prodloužil smlouvu do roku 2019. Neuvažoval jste po pěti letech o změně?
Neuvažoval, protože mě nikdo jinej nechce (smích).
Tak vážně. Kolik jste dostal nabídek?
Žádnou. No fakt. Asi už jsem starej.
Na prahu třicítky?
No... Trenér Koubek říká, že jsem veterán. Ale sám se cítím docela mladě.
