Jenže zase taková pohoda to není, trenérovi zůstalo v Plzni jen torzo týmu, devět hráčů má v pěti reprezentačních výběrech. Pohromadě budou znovu až příští středu a v sobotu 19. listopadu pak hrají v Mladé Boleslavi (15.00, O2 TV). „Takový je ale úděl klubů, jakým je Plzeň,“ řekl Pivarník už dříve.
Pohled na ligovou tabulku vás teď jistě těší?
Asi se budu opakovat, ale my počítáme jenom svoje body. A pokud nám soupeři umožní odskočit, je to jenom lépe. Podstatné však je, abychom zvládali vlastní zápasy.
Do reprezentační přestávky se vám ale šlo takhle lépe, ne?
My si teď potřebujeme hlavně trochu oddechnout, máme za sebou velmi náročný měsíc. Teď se musíme přichystat tak, abychom zvládli i poslední tři týdny sezony.
S tím souvisí i rotace sestavy? Téměř nenastupujete ve stejném složení dvakrát po sobě.
Rotace je menší, ale nějaká tam je. Mám na to určitý klíč. Skládáme to tak, aby to mělo co nejmenší vliv na souhru mančaftu a zároveň chceme předejít zraněním. V enormní únavě je k nim blíž. Nebylo by nám nic platné, kdybychom perfektně odehráli 11 kol v jedné sestavě a pak šest kluků chybělo. Potřebujeme jich co nejvíc udržet v zápasovém rytmu.
Máte náskok devět bodů na Spartu a šest na Slavii. Nemá už to přece jen větší význam?
Možná jsme se dostali do psychické výhody. Ale sezona bude dlouhá, je důležité, abychom vyhrávali dál a měli co nejvíc bodů. Teď jsem hlavně rád, že jsme po evropském poháru zvládli i těžké zápasy v lize, minule se Spartou a teď s Jabloncem.
Čím si ale vysvětlujete, že opačně to až tak dobře nejde? V Evropské lize máte jen tři remízy...
Z osmi zápasů v pohárech jsme jen dvakrát prohráli, ale máme šest remíz. Jsou utkání, která jsme mohli dovést k vítězství, ale nevyšlo to. Doma i v Evropě chceme dominovat. Bylo to tak s Razgradem, AS Řím, ale třeba i teď na Astře, bohužel z toho byla vždy jen remíza. Máme ofenzivně poskládaný mančaft, nechceme hrát zezadu.
V posledních zápasech jste se vrátil zpátky k systému 4-2-3-1. Cítíte, že vám teď sedí víc?
Každé to rozestavení má svoje výhody a nevýhody. Při hře na dva útočníky si ti na hrotu musí víc pomoci, prosadit se sami. Když ale o naší hře přemýšlíte, tak se spíš snažíme útočníkům ty šance připravit, ať už po stranách nebo středem. A to tam potom při systému 4-4-2 jeden hráč do kombinace chybí.
