Platová revoluce? Fotbalu se do ní nechce

Zaveďte platové stropy! Anglická fotbalová liga může být další slavnou soutěží, kde se zastaví spirála platů, jež se i přes světovou hospodářskou krizi šroubují do astronomických výšin.

Fotbalisté Chelsea se zatím radují nejen ze svých výkonů, ale i z vysokých platů. Vydrží jim to? | foto: Reuters

Pokud by se Manchesteru City podařo dotáhnout přestup Brazilce Kaká z AC Milán, platil by mu přes 15 milionů korun týdně!

"Něco takového je hazard a jen Premier League to může zastavit. Doufám, že se všichni rychle proberou," řekl Mohamed Al Fayed, vlastník londýnského klubu Fulham.

Sám je boháč, vlastní luxusní obchodní dům Harrods, přesto křičí Stop! Úpěnlivě žádá, ať Anglie zavede stropy v platech i přestupech.

Omezení používají v zámoří, třeba hokejová NHL nebo basketbalová NBA se k platovým limitům dostaly přes výluky a stávky hráčů.

Laicky řečeno: platový strop je pravidlo, které určí limit, kolik může klub maximálně utratit za gáže všech svých hráčů. Ekonomika NHL se díky tomu uzdravila. Možná je teď na řadě evropský fotbal.

I jeho šéf Michel Platini by platové stropy uvítal. Podle něj se hráčské gáže vymykají kontrole, protože kluby se kvůli nim ženou do dluhů.

Už v létě mluvčí UEFA řekl: "Víme, že platové stropy bude velmi těžké prosadit do evropského práva, přesto o tom musíme s Evropskou unií jednat. Současný stav nelze držet donekonečna."

Platové stropy

V jakých soutěžích platí?

Amerika
NFL (americký fotbal), NHL (hokej), NBA (basketbal), MLS (fotbal), NLL (lakros)
Anglie
Guiness Premiership a Super League (soutěže v ragby)
Austrálie
NRL (ragby), A–League (fotbal), AFL (australský fotbal) 

Fotbal v Evropě však není ani zdaleka tak celistvým prostředím jako zámořské soutěže, které limity stanovily. Navíc by se musely soutěže nejspíš uzavřít a platy sportovců zveřejnit.

K tomu dojde těžko. Kluby investují do platů hráčů obrovské částky. Nejen u těch nejsilnějších je to přes 60 procent ročního rozpočtu.

Třeba Chelsea má rozpočet 7,6 miliardy korun, z toho podle všeho nejméně 4 miliardy dává na platy. Barcelona či AC Milán totéž.

Jak je to v Česku? "Neznám klub, který by se dostal pod 50 procent. A kdo to říká, nemluví pravdu," tvrdí teplický šéf František Hrdlička. I v českých podmínkách užírají platy fotbalistů většinu z rozpočtu.

U nejbohatší Sparty je to při 400milionovém rozpočtu zhruba 60 procent, čili 240 milionů. "Vysoké platy a nepromyšlená obchodní politika ženou kluby do záhuby," varuje Hrdlička. Přitom je téměř jisté, že v Česku zavedení platových stropů nehrozí. Ve fotbale určitě ne, hokej o tom v prosinci jen diskutoval.

I v dalších evropských soutěžích vypadá zavedení platového limitu jako utopie. Představte si, že by třeba Real Madrid mohl na platy hvězd dávat tolik co chudičká Almería.

A co třeba srovnání Manchesteru United se Stoke City? "V Premier League je zavedení platového stropu, ať už pevného, nebo závislého na obratu, při tak obrovských rozdílech v klubových příjmech velmi složité," řekl Richard Scudamore, šéf anglické ligy.

A to byla ještě velmi diplomatická reakce.

Žádná krize, jen návrat do reality, říká šéf Teplic

Kdyby někdo v českémfotbale přišel s myšlenkou zavedení platových stropů, František Hrdlička by řekl Ano! "Ale jinak je to pro mě utopie," dodává šéf Teplic.

Proč utopie?
Není vůle. A i kdyby byla, stejně by to český vynalézavý člověk začal obcházet. Zavedl by platové stropy a pak by hráčům dávali další peníze třeba sponzoři bokem.

Nebyl by právě platový limit lékem na krizi?
Dočasně možná. Jenže my nejsme NHL, která se hraje jen ve velkých městech, má obrovské množství silných partnerů, je to uzavřená soutěž a všechno je průkazně nastavené.

Ale ta krize...
Jaká krize?! Český fotbal nepadá do žádné krize, jen se vrací do reality. Žili jsme si nad poměry a teď nás to prostě bude bolet. Logicky.

Kolik u vás vydáte na platy ze 100milionového ročního rozpočtu?
Obecně můžu říct, že v Česku nikdo nejde pod 50 procent. A kdo říká, že ne, tak nemluví pravdu. Věřte mi, že někde mají i 70 procent. Hráčské platy a přestupová politika nás všechny ženou do záhuby.

Jak to myslíte?
Když nekoupíte dobrého hráče, jste pro lidi špatný. Když někoho prodáte, jste ještě horší. My přitom musíme prodat, abychom žili. Sport v Česku je exportní zboží. Nikdy u nás nevybudujeme špičkové mužstvo, které bude konkurovat Evropě. Je mi líto, jsme malá země, malý reklamní trh s eurem za 27 korun.

Nepomohl by právě platový strop? I Michel Platini, první muž evropského fotbalu, by ho rád zavedl.
Tak by nám zase hráči utíkali ven, pokud by to nebylo smluvně ošetřené v celé Evropě. Třeba brankář Belic. Uděláme z něho nadstandardního hráče, čekáme rok, až prodlouží smlouvu, a on nám teď uteče do řeckého Panioniosu. Zadarmo jako volný hráč. Příště budu nekompromisní: Prodloužíš? Hraješ. Neprodloužíš? Máš smůlu, prodáme tě. Tady žádný platový strop nepomůže.

Platový strop v NHL

Proč byl zaveden?
Poté co výrazně narostla průměrná mzda v NHL, začaly ekonomicky slabší týmy prodělávat a nemohly si dovolit víc hvězd. Vadilo jim, že je porušena sportovní rovnováha. Snahy o zavedení platového stropu ze strany majitelů klubů však narážely na zájmy hráčů. Při vyjednávání o nové kolektivní smlouvě mezi vedením ligy a hráčskou asociací došlo ke sporu, zda v ní má být i platový strop. Protože nedošlo včas k dohodě, došlo v sezoně 2004/2005 poprvé od založení ligy v roce 1917 k roční výluce. Náročná jednání skončila porážkou hráčů.

Kam směřuje?
Podle kolektivní smlouvy se platový strop každým rokem zvyšuje (nebo snižuje) v závislosti na ziscích ligy. Zisky se odvíjejí od uzavřených smluv s televizemi (hlavní zdroj příjmů) a od divácké návštěvnosti. Od zavedení v roce 2005 platový strop roste. Z původních 39 milionů dolarů ročně na klub pro další sezonu na 44 milionů a loni už přesáhl 50 milionů. Pro tento ročník se zvedl znovu. Kvůli dopadům krize se však může pro příští sezonu poprvé snížit. "Jestliže bude zisk ligy nižší než 2,1 miliardy dolarů, bude se muset jít dolů," říká bývalý reprezentant a nyní skaut Jiří Hrdina.