Pane Zemku, může 1. FC Slovácko získat od vítěze druhé ligy z Čáslavi právo na start v nejvyšší české soutěži?
Myslím, že je ještě příliš brzo na nějaká rozhodnutí. V klubu jsme si řekli, že po posledním zápase, který nás čeká v sobotu proti Opavě, si celou soutěž vyhodnotíme. Zejména jarní část, která už byla výrazně lepší než podzim. Vše jsme korunovali účastí ve finále českého poháru. Pak si řekneme, jak výrazně a kým jsme schopni posílit mužstvo. Až poté se můžeme rozhodnout, jestli se pustíme do vyjednávání s Čáslaví. Vše by teprve bylo otázkou dalšího vyjednávání, zatím ani neznáme podmínky Čáslavi.
Proč nad tímto řešením uvažujete a nenecháte vše jen na sportovní cestě?
Je to silně diskutabilní téma. Sto lidí může mít sto různých názorů. Obecně je potřeba si říct, jaký máme ve Slovácku cíl. A ten jsme deklarovali už loni. Tím, že se chceme dostat zpět do první ligy. Postup ale není jednoduchý. K účasti v soutěži musíte splňovat řadu podmínek. Tou základní je umístění na prvním či druhém postupovém místě.
K tomu je ale spousta dalších podmínek a ukazuje se, že jsme schopni splnit všechny ostatní včetně stadionu, materiálního zabezpečení, kvality hráčů, trenérského zázemí a přípravy mládeže. Pak je legitimní zvažovat, jestli se vývoj nedá předskočit a urychlit postup do ligy i administrativní cestou. Zatím jsme ale stále ve stadiu spekulací. K této otázce bych se chtěl vrátit koncem příštího týdne.
Je na rozhodnutí potřeba spěchat?
Optimální to skutečně bude do konce příštího týdne, aby se v průběhu června mohlo vše projednat. Zatím jsme neudělali definitivní závěr, jestli vůbec zahájíme vyjednávání. Že kolem toho běhá spousta fám, které bůhvíkdo vypouští, tomu se zabránit nedá. Ty fámy byly už loni, když mělo v tabulce potíže Kladno. Tehdy se spekulovalo, že své místo v lize prodá a půjde hrát druhou ligu. Nic neprodali, udrželi se. Jednou věcí jsou fámy, druhou konkrétní realita.
Jednou z fám, která vznikla loni na podzim, byla i spekulace o spojení Slovácka se Zlínem.
Když vás někdo vidí, že s někým jednáte, hned si z toho dedukuje různé závěry. Mě tato bublina zastihla na služební cestě v Jižní Americe, proto jsem na to mohl reagovat jen na dálku a se zpožděním.
Tehdy jsme stáli před otázkou možné spolupráce mezi Zlínem a Slováckem.
Došlo k zahajovacímu setkání, které ale proběhlo hlavně proto, abychom se coby majitelé poznali. A zjistili, jak kdo chce fotbal vést. Hned se z toho rozšířila fáma, že se Zlín a Slovácko slučují.
Jaká je aktuální situace?
V současnosti je tato záležitost bezpředmětná, i když možnost určité spolupráce stále existuje. Zlín má lepší dorost, má také hráče, z nichž někteří slušně kopali první ligu a třeba by mohli být pro Slovácko posilou. Zatím se žádná jednání nevedou, je příliš brzo. Zlín se v lize neudržel, přestože v závěru jsem obdivoval jejich sérii výsledků.
Může pro vás být i zlínský sestup důvodem, proč snahu o návrat Slovácka do ligy urychlit?
Určitě to může být jeden z argumentů, proč o licenci vyjednávat. Zlínský kraj teď totiž přišel o zastoupení v nejvyšší fotbalové soutěži.
Dalším z argumentů může být i nečekané tažení vašeho týmu letošním ročníkem Poháru ČMFS. Skončili jste přece až ve finále.
Ano, průběh poháru je asi tím základním předpokladem. Porazili jsme mistra republiky, dokonce dvakrát. Postoupit jsme dokázali přes další tři ligová mužstva a ve finále jsme hráli naprosto rovnocennou partii s Teplicemi. Nebyl patrný žádný rozdíl mezi špičkovým ligovým celkem a družstvem z chvostu druhé ligy. Byl to relativně velmi vyrovnaný zápas.
Postup Slovácka do Evropské ligy byl neskutečně blízko.
Rozhodl jeden gól, chybělo nám nějakých dvaačtyřicet minut. (úsměv)
Už jste přemýšlel coby-kdyby?
Když už se tým dostane tak daleko, tak to muselo každého napadnout. Vyřadili jsme čtyři ligová mužstva, čímž jsme ukázali, že bychom mohli hrát ligu. Navíc to byli silní soupeři, takže proč bychom nemohli zvládnout i případnou Evropskou ligu? Samozřejmě, že v tom případě bychom jednali o možném posílení mužstva.
Pohár naplno ukázal, jakým fenoménem fotbal pro lidi na Slovácku je. Souhlasíte?
Vypravili jsme na finále třicet autobusů z regionu a další autobusy z našich závodů na Plzeňsku a Chomutovsku. Bylo tam dva a půl tisíce fanoušků Slovácka a přibližně stejný počet příznivců z Teplic, kteří to přitom měli nepoměrně blíž.
Ve druhé lize pak domácí zápasy Slovácka letos průměrně navštívilo tři a půl tisíce diváků.
Z toho čísla i atmosféry na našem stadionu máme velkou radost, vyšší návštěvnost měli ve druhé lize jen pražští Bohemians. Troufám si tvrdit, že bychom z pohledu návštěvnosti obstáli i mezi nejlepšími osmi kluby v první lize. Předpokládám, že pokud se někdy do ligy dostaneme, tak bude návštěvnost minimálně o padesát až sto procent vyšší. Na zápasy proti špičkovým týmům pak bude v Hradišti určitě chodit plný stadion.
Daří se vám současnou fotbalovou horečkou nakazit i možné nové sponzory?
Máme v evidenci více než sto sponzorů, což je číslo hodně slušné. Teď náš obchodní úsek posílíme o nového pracovníka a chceme oslovit další stovku především malých a středních firem. Jde taky o to, že pokud třeba získáme za sponzora majitele firmy s padesátkou zaměstnanců, tak některé z nich rozhodně přitáhneme i do hlediště.
Těšit vás musí také rostoucí podpora bývalých majitelů klubu, firmy Synot.
Určitě. Úzce spolupracujeme už od prvopočátku. Rádi bychom také pojmenovali stadion po panu Miroslavu Valentovi, což byla zřejmě hlavní osoba, která stála u zrodu myšlenky vybudovat v Uherském Hradišti takový stadion.
Mezi vaše plány patří i dobudování fotbalového stadionu.
Ty úpravy jsou nutné a mrzí mě, že se nám to zatím nepodařilo. Věřím, že se na tom se zástupci města dohodneme. Zvlášť teď, když budou stavět výrazně levnější plavecký areál, by jim nějaká koruna na fotbalový stadion mohla zůstat. Chybí nám zázemí, nemáme šatny pro mládežnické týmy, místo kanceláří máme jen tři malé místnosti. Diváci by pak jistě uvítali, aby se z průvanového stadionu stal zastřešením všech čtyř rohů uzavřený kotel. Stejně tak si myslím, že i lehká atletika potřebuje lepší zázemí, než má.
Vidíte tyto úpravy hodně reálně?
My na to můžeme jen tlačit. Stadion patří městu, které musí tuto možnost zvážit.
Jste také velkým příznivcem golfu a ve Vlčnově plánujete vybudovat golfové hřiště. Jak jste daleko s tímto projektem?
Projekt běží, pracujeme na něm druhým rokem. Obrovské problémy jsou s výkupem pozemků, zejména s desítky let nedořešenými dědickými řízeními, tím se nám všechno časově natahuje. Souběžně ale děláme všechny přípravné práce včetně komunikací, vody a sítí. Naším záměrem je na podzim příštího roku začít hřiště budovat a v dalším roce se pustit do technického zázemí, které je k areálu nezbytně nutné. Na projektu denně pracuje tým dvaceti lidí. Jednodušší by bylo koupit jeden velký lán pole, to už se mohlo dávno stavět.
Co přesně by mělo nad Vlčnovem vzniknout?
Sedmadvacetijamkové hřiště. Po vzoru fotbalu bychom rádi měli i Golfovou akademii ve Vlčnově a Uherském Brodě, kde by bylo devítijamkové výukové hřiště pro mládež. Chceme golf popularizovat. Nechceme razit domněnky, že golf je drahý sport pro vyvolené. Na fotbal nám chodí diváci za lidové vstupné, běžné podmínky bychom chtěli nastavit také u golfu.
Vaším hlavním podnikatelským odvětvím je železárenství. Jak významně na něj dopadla celosvětová ekonomická krize?
Jsem obecně spojován nejvíce se železárenstvím, ale největším oborem je doprava, kde máme přes tisíc autobusů a více než dvojnásobek zaměstnanců. V celé hutní skupině i s přidruženými společnostmi jsou to necelé dva tisíce lidí.
A jak na vás tedy krize dopadla?
Řekl bych, že dost tvrdě. Propad produkce je o čtyřicet až padesát procent. Na některé dopadá krize ještě hůř, vždyť Mittal Ostrava jede sotva na pětatřicet procent. Minulý měsíc jsem pak byl na služební cestě v Japonsku, kde se kvůli levnější elektřině a doprovodným nákladům vyrábělo jen v sobotu a v neděli, jinak celý týden především strojírenské fabriky stály, nebo jely jen na noční směnu.
Zajímavé je, že na hutnictví krize dopadá pravidelně. Úplně stejnou jsme prožívali v letech 1999 až 2003, tehdy to ale postihlo jen hutnictví, zatímco teď krize dopadla v podstatě na všechna odvětví lidské společnosti, v tom je podstatný rozdíl.
Jak se vyrovnáváte s potížemi?
Děláme samozřejmě různá opatření, šetříme, kde se dá. Ale snažíme se především o aktivní cesty, takže posilujeme obchodní úsek, ve kterém už máme přes padesát obchodníků. Snažíme se najít nové trhy i nové produkty. Jedním z nich by mohl být i projekt solárních elektráren, který by do konce roku mohl zaměstnat několik stovek pracovníků, tím pádem nemusíme nějak dramaticky propouštět. V příštím roce už očekáváme oživení výroby a snad i návrat do normálních kolejí. Zároveň je ale otázka, jak dlouhá a hluboká tato krize bude. To už ovlivnit nedokážeme.
Má nová situace i dopad na slovácký fotbal?
Zatím vůbec ne. Fotbal držíme na stejné úrovni. K tomu navíc můžeme přidat dva neuzavřené spory se Spartou o výchovné za Michala Kadlece (Slovácko by mělo dostat 18 milionů korun z přestupu do Leverkusenu, pozn. autora) a s Baníkem Ostrava o navrácení pěti milionů korun za Maria Ličku, které jsme vyhráli.
Předpokládám, že s oběma kluby najdeme smírčí řešení a nebudeme muset spory vyhrocovat. Tím pádem bychom mohli být předzásobení tak, že Slovácko bude mít po určité období klidný život a budeme se moci ohlížet i po případných posilách, které v mužstvu zřejmě budou zapotřebí.
Ať už v první nebo ve druhé fotbalové lize?
Asi každý vidí, že potřebujeme hrotové útočníky, ty potřebuje pomalu každý. Dokážeme perfektně bránit, dostáváme málo gólů, což je výborné. Ale málo gólů také střílíme. Přitom právě z branek mají diváci především radost.
K byznysu patří složitá jednání. Řešit po nich fotbalové starosti, to pro vás musí být docela příjemný relax, ne?
Je to jiná myšlenková úroveň. Pro někoho je relaxem čtení knížky, pro jiného zase sledování televize. I fotbal se tak dá vnímat. Jste na stadionu, diskutujete s lidmi o fotbalových věcech. Jenže je to zároveň tvrdý byznys se svými pravidly. Slovácko je klasickou akciovou společností, kde se musíte postarat o naplnění nemalého rozpočtu.
Zdeněk Zemek
|
Slovácko se sezonou loučí proti Opavě
|
