Pilný byl totiž po ukončení hráčské kariéry v roce 2005 osm let zaměstnancem hradeckých pekáren a teprve teď se vrací do profesionálního fotbalu. "Má to i své výhody nemusím už chodit tak brzo spát. Od ukončení aktivní kariéry jsem přibral pětadvacet kilo, i s tím chci něco dělat. A taky doufám, že bych se zase po sedmi letech mohl dostat na ryby," usmívá se Bohuslav Pilný.
Budík si už sice nemusí nařizovat na pátou, přesto se mu život kompletně převrátil naruby. Jeho denní režim začne po letech znovu na stadionu. "Bývalo to tak, že když jsem koučoval zápasy, chodil jsem si do práce vlastně psychicky odpočinout od fotbalu," překvapuje.
Stresu se však neubrání. Do konce ligy totiž bude mít pořádnou porci práce se záchranou Hradce. Donedávna koučoval Převýšov a při tom pracoval. Narychlo si tedy musel vyřídit všechny záležitosti spojené s ukončením pracovního poměru. "Jsem rád, že mi v pekárně vyšli vstříc, a domluvili jsme se, že bych se tam třeba mohl jednou vrátit. Ale doufám, že trenéřina v Hradci bude začátek něčeho nového a pěkného," věří Pilný.
Doteď zápasy Votroků prožíval na půl jako divák a napůl jako kouč Převýšova, farmy Hradce. Od nynějška se však z tribuny přesune na horkou lavičku černobílých, odkud bude s novým koučem hru svých svěřenců dirigovat. "Dohodli jsme se s Lubošem, že já budu ten klidnější," směje se.
Oba nové kouče spojuje zásadní vize: Votroci musí hrát aktivní fotbal a tím si pomoci z pásma sestupu. A pak je tu ještě jedna okolnost, proč budou pro ligu zajímaví. Prokopec zatím trénoval jen mládež, Pilný zase přichází z amatérské fotbalové scény. "Trenéři by se měli napříč kluby respektovat. Ale je mi jasné, že jsme nečitelní, neokoukaní, a docela bych byl rád, kdyby nás ostatní podcenili," uzavřel.
