Ochutnal jste víno?
Ne, musel jsem ještě řídit domů. Ale s mosteckým ředitelem Boukalem jsme si ve sklípku udělali exkurzi. Tedy ono jde spíš o sklep, stáčírnu, kde je přes milion litrů vína.
Co vás zlákalo do Mostu, do kádru posledního celku ligy?
Hlavně rodinné důvody, mám totiž malého kluka a z Mostu to je blíž domů než ze Zlína, jen třicet kilometrů od baráku. A taky kouč Zdeněk Ščasný, jeden z nejlepších trenérů v České republice.
Kolik je vašemu synkovi?
Teď mu bude sedm měsíců, ale já jsem si ho moc neužil, protože jsem byl doma málo. Manželka pendlovala mezi Libochovicemi, kde bydlíme, a Zlínem, což však kvůli malému nebylo vůbec ideální.
Na spojenectví Ščasný - Pikl dojde už počtvrté...
Známe se strašně dlouho. Když mi bylo sedmnáct, ještě jsme si spolu zahráli v Roudnici třetí ligu. Já tehdy jako obránce, on záložník, takže jsem přihrával já jemu (úsměv).
Jsou z vás přátelé?
Ano, určitě. Rozumíme si i mimo fotbal. Z Roudnice jsme spolu šli do druholigových Blšan, pak se naše cesty rozdělily. Znovu jsme se sešli na Žižkově, byli jsme třetí v lize.
Potkali jste se také v Řecku, kde jste oba působili?
Byli jsme 300 kilometrů od sebe, já ve Volosu, on v Aténách, takže jsme si jen telefonovali. On měl v Panathinaikosu plno práce. Když v květnu skončila druhá liga, vrátil jsem se do Čech. Měl jsem ve smlouvě klauzuli, že zůstanu, jen když postoupíme do ligy. To se o dva tři body nepovedlo.
Jaký pocit máte z týmu Mostu z podzimního duelu s „vaším“ Zlínem?
Most hrál výborně, záleželo, kdo dá gól. Nedal ho nikdo, takže to skončilo remízou. Tým sice přezimuje poslední, ale není tam žádná ztráta. Navíc s konkurenty o udržení hrajeme vesměs doma.
Kontrakt zní na rok a půl plus roční opce. Platí jen pro první ligu?
Dohodli jsme se tak s panem Boukalem, protože oba věříme, že se Most zachrání. Je to pro mě výzva.
Jak budete vzpomínat na Zlín?
Velmi dobře, dal mi šanci k návratu do ligy a poznal jsem bezvadnou partu lidí od vedení po kustody a maséry. Herně jsem se cítil v pohodě. Nejvíc mi bude chybět Vlasta Vidlička, skamarádili jsme se.
Nastupujete v záloze, ale ve Zlíně jste si zkusil také roli stopera. Je to návod pro kouče Ščasného?
Poslední kolo jsem hrál v obraně a ještě chvíli v zápase v Olomouci. Ale trenér Ščasný ví, kde můžu a nemůžu hrát, nechám to na něm.
Podzim ve Zlíně pro vás měl jedinou kaňku: vyloučení proti Brnu.
Moje hloupost. Schuster mi šlápl na ruku, která mě bolí doteďka, a já do něj strčil kolenem. Rozhodčí mi ukázal červenou kartu, jemu ani žlutou. Na to se ale nevymlouvám.
Prý jste dostal kromě třízápasového trestu i tučnou pokutu od klubu.
Ve Zlíně jdou peníze z vybraných pokut na charitu, pro místní nemocnici. Takže mě to ani nemrzelo.
Jak bojujete s pověstí problémového fotbalisty?
Nevím, kde jsem vzal tuhle nálepku. Já si jako problémový nepřipadám, nikde jsem neměl potíže.
29. prosince 2005 13:47
