Třicetiletý brankář načíná v Chelsea devátý rok. Po krátké dovolené a přípravě ve Spojených státech má za sebou zápas o anglický Superpohár. V něm Chelsea, poslední vítěz FA Cupu, v neděli padla s ligovým mistrem Manchesterem City 2:3.
"Škoda, vždycky je lepší začít sezonu vítězstvím," poznamenal Čech.
Před sebou má středeční mezistátní utkání za reprezentaci na Ukrajině a nedělní start Premier League ve Wiganu.
Jak se na prahu deváté sezony v Chelsea cítíte?
Příprava byla výživná, náš trenér brankářů nám dal jako každé léto pořádně zabrat. Mám před sebou hodně zápasů a doufám, že úspěšných.
To znamená?
Na jaře jsme vyhráli Anglický pohár a Ligu mistrů, což se cení. A letos bychom chtěli titul z Premier League.
A vaše soukromé přání?
Hlavně, aby vydrželo zdraví. A když bych měl říct, co bych chtěl vyhrát, tak na konci srpna nás čeká Superpohár proti Atlétiku Madrid a v prosinci mistrovství světa klubů. Nikdy jsem neměl možnost tyhle zápasy hrát, takže to jsou takové moje nové cíle.
Jak se Chelsea od vašeho příchodu za těch osm let změnila? V čem vidíte největší rozdíl?
Když jsem přišel, tak Chelsea za tradičními anglickými kluby co se týče úspěchů zaostávala. Ale v posledních letech s nimi bojujeme, bereme jim trofeje, patříme do špičky. To Chelsea posouvá hodně daleko.
Čech a trofeje Chelsea Premier League (2005, 2006, 2010) Anglický pohár (2007, 2009, 2010, 2012) Ligový pohár (2005, 2007) Anglický Superpohár (2005, 2009) Liga mistrů (2012) |
Co vám k ambicím napověděla příprava ve Spojených státech a nedělní zápas s Manchesterem City?
Sice jsme dostali tři góly, ale zápas přinesl i hodně pozitivních věcí.
Například?
Víc než poločas jsme hráli o deseti a dokázali se do utkání vrátit. A je vidět, že každým zápasem je náš výkon lepší a lepší.
Co tedy lze od Chelsea v nové sezoně čekat?
Budeme hrát jinak než v minulých letech. Odešli Drogba, Kalou, Bosingwa. Hlavně Didier nám bude chybět. Dával spoustu gólů, byl to jeden z nejlepších hráčů. A noví kluci, kteří přišli, jsou spíš do kombinace. Musíme hrát tak, aby to vyhovovalo jednak jim a taky mužstvu. Všechno se ukáže až na hřišti, dopředu je těžké cokoli odhadovat. Člověk by chtěl hrát krásný fotbal, ale v Anglii ty zápasy někdy musíte vybojovat.
V posledním ročníku jste skončili až šestí za oběma týmy z Machesteru, Arsenalem, Tottenhamem a Newcastlem. Jak bude ligová elita vypadat letos?
Řekl bych, že se špička ještě rozšíří. Pryč je doba, kdy cizinci chtěli v Anglii hrát jen za nejlepší kluby. Dneska je hráčům jedno, do kterého týmu přestoupí, hlavně když jsou v Premier League. Podle mě je soutěž čím dál tím víc náročnější.
Na podzim vás čeká dvacet utkání v Premier League, šest v Lize mistrů a také šest zápasů za reprezentaci. Když v národním mužstvu odchytáte všechny, tak v listopadové přípravě proti Slovensku nastoupíte ke stému reprezentačnímu utkání. Co to pro vás znamená?
Že bych si říkal, až přelezu stovku, tak skončím? Ne, ne, to určitě ne. Dokud budu chytat a trenéři mě budou chtít, tak budu reprezentovat.
Ale sto zápasů za národní tým, to je přece hodně zajímavá událost, ne?
To je. Když jsem začínal, tak jsem si přál hlavně dobře zachytat a dostat se do další nominace. A najednou mám čtyřiadevadesát zápasů... Bylo by hezké tu stovku udělat, ale priorita to není.
Ve středu večer ve Lvově nastoupíte k přípravě proti Ukrajině, kde jste mohli v červnu hrát semifinále mistrovství Evropy...
Je to paradox, že jo. No ale abych pravdu řekl, tak tenhle reprezentační termín je hektika. Připravujete se na start ligy a těsně předtím jste týden na cestách. My na tom jsme ještě dobře, letíme jen na Ukrajinu. Ale třeba Španělé hrají v Portoriku. Ale zase je dobrý, že před startem kvalifikace o mistrovství světa máte možnost si společně jeden zápas zahrát. Myslím si, že se to docela hodí.
