Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ať je letošní Euro úspěšné jako moje první, přeje si gólman Čech

24 2016
Když fotbalový brankář Petr Čech po víkendu stráveném s rodinou v Praze odjížděl na reprezentační sraz, jeho děti Damián s Adélkou byly smutné. Věděly, že se s tátou nepotkají delší dobu. "Nebyly nadšené, že se domů do Londýna vrátí beze mě," poznamenal gólman Arsenalu.

Příprava na mistrovství Evropy, které trvá od 10. června do 10. července, začala. A Čech se chystá na svůj čtvrtý evropský šampionát. Stejně jako jeho vrstevníci Rosický a Plašil.

V roce 2004 byl třetí, o čtyři roky s týmem nepostoupil ze skupiny, naposled končil ve čtvrtfinále.

„Už jen to, že jsme postoupili, je obrovský úspěch. Vždyť kolik velmocí na Evropě za mé éry chybělo. Po každém šampionátu se u nás vymění generace a my tam stejně jsme,“ zdůraznil Čech, jenž minulý pátek oslavil čtyřiatřicátiny.

Když jste byl na Euru poprvé, bylo vám dvaadvacet. Vzpomenete si ještě?
Je to dvanáct let, ale vzpomínky jsou pořád živé. Nedávno jsem mluvil s Karlem Poborským, kterým tam byl taky, ale zažil i stříbrnou Anglii. A to už je dvacet let. Ani se to nezdá, přitom je to strašně dlouhá doba. Byl bych rád, kdyby letošní Euro bylo úspěšné jako to první.

A může být? Jak byste mužstva porovnal?
To se srovnávat nedá. Tenkrát jedna jedenadvacítka hrála finále mistrovství Evropy. My, kteří jsme přišli po ní, jsme to vyhráli. A hráči z obou jedenadvacítek tvořili základ. Mužstvo se doplnilo právě o hráče z Eura 1996, všichni byli v předních evropských klubech, měli spoustu zkušeností.

Zatímco poslední úspěch jedenadvacítka uhrála před pěti lety, kdy byla v semifinále. A k tomu téměř nikdo z reprezentantů nenastupuje v elitních západoevropských klubech.
A proto říkám, že už jen postup na závěrečný turnaj je úspěch. Český fotbal si nemůže myslet, že postoupí na každý automaticky. Naše mužstvo je složené převážně z kluků z naší ligy nebo z těch, co ji ještě na podzim hráli. To kdysi bývalo opačně.

Pořád vás Euro baví?
Těším se, jako kdyby bylo moje první. Pro mě je to nejlepší turnaj v reprezentaci. Ať už co se týče organizace, fanoušků. I když se fotbal hodně vyrovnává, tak na mistrovství světa postoupí týmy i ze slabších oblastí. A proto není mezi šampionáty takový rozdíl ve sportovní stránce. Ale Euro se mi líbí víc, Evropa je malá, všude to je blízko, fanoušci mají jednodušší cestování a přijede jich za vámi hodně. Atmosféra je zvláštní, pozitivní, všichni si to užívají.

Ale letos poprvé startuje na mistrovství Evropy 24 mužstev, kvalita se také přece jen rozmělnila. Nemyslíte?
Ale taky pořád chybí týmy, které by tam být měly. Ani nemusíme chodit daleko, když jsme vyřadili Holanďany. Navíc přibylo osmifinále, takže to bude zajímavější a nemusí být nouze o překvapení.

Překvapí i Češi, kteří mají ve skupině Španěly, Chorvaty a Turky?
Máme těžší skupinu než minule v Polsku. Ale zase je výhodou, že z ní proleze i většina mužstev ze třetích míst. Stačí vyhrát jeden zápas a jsme tam. Možná budou stačit i dva body, kombinace jsou různé. Když jste dřív prohráli první dva zápasy, byl v podstatě konec. Tady víte, že když vyhrajete třetí, máte velkou šanci. Hraje se až do posledního kola.

V posledním utkání narazíte na Turecko, soupeře z kvalifikace. Venku jste vyhráli, doma podlehli, když už jste měli jistotu účasti na Euru. Vede cesta k postupu ze skupiny právě přes Turky?
Cesta je v každém zápase, s každým můžete něco uhrát. Důležité bude, abychom ve všech utkáních hráli na hranici možností. Když se to nepodaří, těžko máme šanci.

Kdo je pro vás favorit turnaje?
Španělsko, Francie, Itálie je turnajové mužstvo. A samozřejmě Německo. A pro mě i Chorvatsko, toho považuju za černého koně. Když se podíváte, za jaké týmy jejich hráči nastupují... Zrovna smůla, že je máme ve skupině.

Začínáte proti Španělsku, které mívá starty do turnajů slabší...
Kéž by jim to vydrželo.







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze