Pelta však protestuje proti svému údajnému výroku, který měl pronést nedlouho poté, co Jablonec loni skočil v lize druhý.
"Pánové, tak příště jedeme na titul," měl Pelta vyhlásit.
"Tohle jsem nikdy neřekl," oponuje devadesátiprocentní vlastník severočeského klubu. "Ale můžu připomenout, co jsem prohlásil 5. srpna, když nás v předkole Evropské ligy přejelo mužstvo Apoelu Nikósie. Tak z Jablonce se zase stane ten průměrnej provinční klub, řekl jsem tehdy."
Byl jste tenkrát hodně zklamaný?
Strašně. Ta domácí odveta s Apoelem, kterou jsme prohráli tři jedna, a ve které jsme byli za myš a Nikósie za kočku, mi opravdu vzala hodně sil a chuti do fotbalu. Udělali jsme předtím dva zkušené kvalitní hráče Krajčíka s Pitákem a přišla taková blamáž. Byl jsem z toho šíleně zdrcenej.
Zklamání asi bylo o to větší, že v prvním zápase na Kypru jste prohráli jen 0:1.
Ten výsledek šanci pro odvetu dával, ale i tak to bylo hodně těžké. Tohle kyperské mužstvo má hodně výborných zahraničních fotbalistů a v minulém ročníku Ligy mistrů dvakrát remizovalo s Atlétikem Madrid a bod uhrálo i na Chelsea. Kdybychom aspoň vypadli po boji, jenže ono to opravdu vypadalo jako kočka a myš.
Bylo to loni jediné vaše zklamání?
Kdepak. Mně bylo smutno už v květnu při posledním ligovém zápase doma s Budějovicemi. V tom třicátém kole jsme pořád ještě měli šanci na titul, tak jsem čekal zaplněný stadion. Jenže vyprodáno nebylo ani náhodou. Přitom já byl připravený na to, že těsně před zápasem dostanu zprávu, jak jsou před natřískaným stadionem ještě davy fanoušků. A už jsem se viděl, jak dávám bezpečnostní agentuře pokyn, aby otevřela brány. No, zůstalo jen u představ.
Jak dlouho vás to vyřazení z Evropské ligy trápilo?
Asi tak do konce září, protože jsme moc špatně rozjeli nový ligový ročník. Ale od října se to zlomilo, v posledních sedmi ligových zápasech jsme ztratili jen dva body za remízu s Boleslaví. Třikrát za sebou jsme vyhráli venku, v Ostravě, na Slavii a v Teplicích. A v domácím poháru jsme ve čtvrtfinále.
Do jara jde tedy Jablonec s jakým cílem?
Plzeň se Spartou nám všem odskočily, takže my, Olomouc, Boleslav a možná ještě někdo další budeme bojovat o bronz. A když Jablonec skončí třetí, budu nadšenej.
A kdo podle vás skončí první?
Když Plzeň měla tu vítěznou šňůru a všechny včetně nás zválcovala, bylo mi jasné, že titul bude patři jí. Jenže konec podzimu vyzněl spíš pro Spartu. Jistě, sparťani začínají v Ostravě a ke třetímu jarnímu zápasu jedou do Plzně. Ale Sparta skoro vždycky ve všech důležitých zápasech dokázala uspět. Takže když si mám mistra tipnout dnes, dávám Spartu.
Proč jste si před dvěma lety jablonecký klub koupil a stal se tak jeho devadesátiprocentním vlastníkem?
Protože jablonecký fotbal miluju, tahle práce mě baví i těší. Tenhle klub je moje dítě. A těch devadesát procent klubových akcií, které jsem koupil, splácím dodnes. Z mého mimofotbalového rodinného podnikání.
kdo je miroslav pelta46 let, vystudoval stavební průmyslovku v Liberci S fotbalem začínal v rodném Varnsdorfu, od patnácti byl v Jablonci, v jehož týmu se později prosadil jako brankář, kariéru předčasně ukončil ze zdravotních důvodů V roce 1991 byl v tehdy třetiligovém jabloneckém klubu zvolen předsedou V letech 1999 až 2007 byl generálním ředitelem Sparty, poté se vrátil do Jablonce V současnosti je devadeátiprocentním vlastníkem jabloneckého klubu V letech 1994 až 1996 byl vedoucím národního mužstva, které na ME v Anglii 1996 vybojovalo stříbrné medaile Působil ve výkonném výboru fotbalového svazu, byl obchodním ředitelem marketingové společnosti STES, zasedal v komisi UEFA pro řízení klubových soutěží Loni byl zvolen předsedou krajského fotbalového svazu Liberec |
Výdělečným podnikem pro vás fotbalový klub jistě není.
Samozřejmě, že ne. V posledních letech se vinou krize zhoršily příjmy, zhoršila se podpora měst i krajů, s výdělkem se počítat nedá. Zatímco v předních západoevropských ligách kluby žijí z televizních práv, ze vstupného a ze suvenýrů, tak v Jablonci tyhle příjmy dělají deset procent ročního rozpočtu.
A zbytek seženete kde?
Naším generálním partnerem je firma Baumit, která podniká ve stavebnictví, hlavním partnerem je sázková kancelář Chance, A pak je tu celá řada dalších partnerů.
A co kdybyste chtěl klub prodat?
Zaprvé jsem o tom nikdy neuvažoval, protože jak už jsem řekl, mám v něm kus srdce. Miluju ho, je to prostě můj život. A zadruhé, když se někdo v Česku rozhodne prodat fotbalový klub, fronty se na něj rozhodně nestojí.
Hodně se poslední dobou mluví o zadluženosti téměř všech českých prvoligových klubů. Jak jste na tom v Jablonci?
Zadluženost tu byla už před pěti lety a dnes je to podobné. Bojujeme s ní. Ale nepamatuju, že bychom někdy hráčům dlužili za zpožděné výplaty. Něco jiného je třeba vyplácení bonusů za podpis smlouvy. Když zrovna není z čeho vzít, s každým hráčem se v pohodě domluvím individuálně.
Takže nehrozí eventualita, že by vás některý fotbalista dal k arbitráži?
Pokud se týká Jablonce, tak tohle slovo neznám.
Jaký vztah máte ke Slavii, od níž jste koncem loňského roku koupil dva mladé hráče, aby Slavia měla na výplaty hráčům? A v polovině ledna jste chtěl od Dukly koupit útočníka Chigoua a dát ho do Slavie na půlroční hostování.
Jde o vztah čistě obchodní. Mám dobrou zkušenost se slávistickým šéfem panem Rosenem i se současným generálním ředitelem klubu panem Platilem. Dohodl jsem se s nimi na navýšení jabloneckého podílu z případného dalšího prodeje Adama Hlouška, který do Edenu přišel v létě 2009 právě od nás. A za to jsem od nich koupil ty dva mladé, kteří jsou pro mě dobrou investicí do budoucna. A podobně to mělo být s Chigouem.
Proč to s tímto kamerunským útočníkem nakonec nevyšlo?
Seděl jsem s ním a jeho zahraničními agenty a ztroskotalo to na hráčových finančních požadavcích. Máme v Jablonci prostě nějaké limity, přes které nejdeme, takže jsme to uzavřeli. Navíc já nejsem v situaci, že bych tohoto hráče nutně potřeboval. Ale že si Chigou svou cenu stanovil, tomu rozumím.
Můžete prozradit, jaké jsou v průměru základní měsíční platy hráčů v české první lize?
Mluvit můžu jen za Jablonec a u nás se základní platy pohybují v rozmezí od padesáti do sta tisíc korun.
A co soudíte o slávistickém záložníkovi Raguedovi, který má základní plat přes půl milionu korun?
Také jsem se to dočetl. Ale já Slavii chápu. Předtím prodala za velké peníze Necida s Tavaresem a Ragueda získala zadarmo. Chtěla ho, moc o něj stála a zdálo se, že Tavarese právě Ragued plnohodnotně nahradí. Dokonce se všeobecně čekalo, že bude ještě lepší. Takže peníze ušetřené za přestup vložila do jeho platu. V tom okamžiku se to prostě jevilo jako rozumná investice. Že to nevyšlo, to už je jiná věc.
Takže proti extrémně vysokým platům ze zásady nejste?
Pokud se dá čekat, že se vám to vyplatí, tak určitě ne. V každém mužstvu jsou dva tři hráči, kteří mají podmínky nadstandardní. Když jsem byl generálním ředitelem ve Spartě, vyšlo nám v létě 2002 s Karlem Poborským to, co naopak Slavii nevyšlo s Raguedem.
Milionový měsíční plat Poborského tedy realitě odpovídal?
Samozřejmě. Z Lazia Řím přišel na Letnou po skončení smlouvy úplně zadarmo, tak jsme ho za jeho služby mohli nadstandardně zaplatit. A vyplatilo se to bohatě. Karel válel, dovedl Spartu ke dvěma titulům, za svou tvář si ho vybral tehdejší sparťanský generální partner Eurotel a z toho šly do klubu nemalé peníze. Poborský byl v té době světovým hráčem a ten plat si zasloužil. Sparta a Poborský, to byl oboustranně velice dobrý obchod.
Jak vůbec na těch osm sparťanských let v období 1999 až 2007 vzpomínáte?
Jen v tom nejlepším. Poznal jsem vynikajícího manažera Vlastimila Košťála, který dokázal Spartu oddlužit a pod nímž Sparta šestkrát hrála Ligu mistrů a třikrát se dostala do osmifinále. A já mohl být u toho. A v mém posledním roce na Letné jsem poznal dalšího velkého hráče v podnikatelském prostředí Dana Křetínského. Právě tímhle současným majitelem se Sparta nejvíc liší od ostatních našich prvoligových klubů. Za prvé je to slušný člověk a za druhé umí klub financovat. Proto může pomýšlet na útok na evropské pozice.
Ve Spartě jste ale také zažil nepříjemnosti v souvislostí se známou korupční aférou. Vaše slova z policejních odposlechů o tom, že "celý jaro bylo cinklý", což se týkalo jarní sezony 2003, v níž Sparta získala titul, se stala fotbalovým evergreenem.
No jo, ty odposlechy. Člověk kolikrát kamarádům řekne, co ani tak nemyslí. Občas si přidáte, abyste se předvedl. Já pak sice z tehdejšího vyšetřování vyšel čistý, ale ta aféra mou práci znehodnotila. Což mi hodně vadilo a mrzelo mě to. Ale řekl bych, že poslední roky jsem hodně zapracoval na tom, aby pohled na mě byl výrazně lepší.
Kdy vám během letenského angažmá bylo nejlíp?
Určitě koncem roku 2003, když Sparta postoupila ze základní skupiny Ligy mistrů do osmifinále. V posledních dvou zápasech skupiny jsme museli uhrát bod na Chelsea a doma pak porazit Lazio. Kdyby mi tenkrát někdo řekl, že to dokážeme, asi bych si ťukal na čelo. Jenže my na té Chelsea s trenérem Kotrbou remizovali 0:0 a doma jsme Lazio Řím porazili 1:0 Kinclovým gólem v poslední minutě. Na tohle se zapomenout nedá.
A vaše nejradostnější chvíle v Jablonci?
Já věřím, že takové chvíle mám teprve před sebou. Ale loňský rok mi i přes ten letní výpadek s Nikósií a špatný podzimní začátek v lize celkově radost udělal. A stejně tak jsme mohli být spokojeni s podporou partnerů, což je pro úspěch nesmírně důležité.
