„Mám dva tresťnáky a dva góly, stoprocentní úspěšnost, ale jako Beckham se ještě necítím,“ kření se varnsdorfský diblík.
K exekuci by se nedostal, kdyby neodešel za ligovým vábením do Hradce Králové kapitán Matěj Kotiš. „On přímáky zahrával, ale já je chtěl vždycky kopat,“ vysnil si Rudnytskyy. „V poháru s Chrastavou se mi to povedlo, poprvé v životě jsem dal gól z trestňáku.“
A protože tím narostla jeho sebedůvěra do beckhamovských rozměrů, vzal si míč i při druholigové premiéře s Ústím. Byť s pomocí zdi - znovu zásah! „Naštěstí to tečovali,“ oddechl si po remíze 1:1.
Rudyntskyy coby mistr standardek, to není jediná novinka ve Varnsdorfu. Zkouší i hru na tři stopery, systém 5-2-3, proslavený letošním mistrovstvím světa. „Trenér Frťala tomu říká Kostarika. Učíme se to, věřím, že to bude lepší,“ přeje si Rudnytskyy.
Jeho celek vyrovnal, až když se vrátil ke hře na dva stopery. „Přejít na nový systém a chtít, aby byl hned stoprocentní, to nejde,“ chápe.
Přes Kotišův odchod se Rudnytskyy o osud Varnsdorfu neobává. „Je pravda, že Mates nám chybí. Ale myslím, že jsme docela na jeho pozici posílili a máme adekvátní náhrady. Není to až takový rozdíl,“ podotýká Rudnytskyy. „Kostra týmu zůstala, přišli mladí kluci. Neoslabili jsme, spíš naopak.“
Co z toho může být na konci letošního ročníku? Rudnytskyy se jen pousměje. „Každou sezonu jsme šli výš a výš, tak doufáme, že i tahle bude úspěšná. Jenže teď už to znamená medaili,“ zubí se. „Chceme se co nejdřív zachránit a pak koukat dopředu. Kolo od kola se zlepšovat a hrát co nejvýš. Ale 2. liga je vyrovnaná. Můžeš vyhrát v Olomouci, pak prohrát ve Vlašimi.“
