„My jsme výborní bráchové,“ tvrdí ústecký Pilík. Oba v minulé sezoně sestoupili s Příbramí z 1. ligy a teď mají nová angažmá.
Má váš brácha prima bráchu?
Máme neskutečný vztah. Jsme bráchové, jací máme být. Řešíme spolu všechno. Sledujeme se, fandíme si.
A hecujete se, kdo bude lepší?
Loni jsme v Příbrami hráli o večeři. Já v lize dal jen jeden gól, ale počítal mi je i z juniorky. Mám pocit, že o jeden jsem vyhrál já, ale liga je liga a Tomáš měl parádní sezonu.
Teď má nahradit v Brně lídra Pavla Zavadila. Zvládne to?
Jde o těžký úkol, ale brácha měl loni fakt výbornou sezonu. I když jsme spadli, měl plno gólů a asistencí. Brno si vybral, že zná trenéra Habance, který ho trénoval právě v Ústí, když mu bylo devatenáct let.
Takže vám bratr Ústí doporučil?
Ano. Pro mě je dobré i s ohledem na rodinu. Z Příbrami jsem tu za hodinu a tři čtvrtě, domů můžeme jezdit o víkendech, zvlášť když v Ústí máme hrací dny pátky. Mamina nás aspoň uvidí. Oba máme dítě, brácha jedenáctiměsíční holčičku, já desetiměsíční. Jediné, čeho litujeme, že tady nemůže být náš táta. Bez něj bychom fotbal nehráli. Pořád na něj myslíme a každý gól posíláme jemu. Oba si vážíme, že si můžeme díky němu fotbalem vydělávat.
A proč si vyděláváte právě v Ústí?
Už jsem měl být v Karviné, ale pak to nevyšlo. Jsem v Ústí, mám možnost hrát každý zápas a nakonec to je pro mě dobře. Přestěhoval jsem rodinu, nemusím dojíždět.
Nevadí vám, že jste šel do 2. ligy?
Takhle to neberu. Je to druhá nejvyšší soutěž a nikde není psáno, že když Pilík bude hrát dobře, nemůže se za půlrok nebo rok vrátit někam do ligy. Tak to je.
Proč nevyšla ligová Karviná?
Šlo o zkoušku a ani pořádně nevím, na čem to padlo. Říkali mi celou dobu, že mě tam chtějí, ukázali mi bydlení. Volal jsem domů, že to klaplo, za dva dny bylo všechno jinak. Paradox. Vždyť jsem tam během 14 dní odehrál dva zápasy bez střídání. Hodil jsem to za hlavu, jsem v Ústí a jsem spokojený. Těším se na každý zápas a chci, abychom se pohybovali v horní půlce tabulky.
Jak rychle jste přepnul po karvinském zklamání hlavu?
Bylo to hektické. Člověk počítal s Karvinou, dva týdny bez rodiny byly náročné. Pak jsem přijel domů a volal mi brácha, že mě chtějí zkusit v Brně. Takže jsem druhý den vyrazil tam, po jednom tréninku a jednom zápase jsem se vrátil. A ozvalo se Ústí. Nacestoval jsem spoustu kilometrů po všech koutech republiky.
Pomohl jste krásnou trefou k výhře 2:1 nad Sokolovem. Chtěl jste takhle vymést šibenici?
Spíš centrovaný míč, abych řekl popravdě. Střílený centr na zadní tyč. Je to o štěstí, dneska jsme ho měli a získali jsme tři body. I když hra nic moc, ale nehraje se na krásu.
Potěší dvojnásob takhle rychlý gól v novém působišti?
Jsem za něj rád a doufám, že nějaké kanadské body nasbírám. Mám tady úlohu po Moulisovi, který góly střílel a přihrával. A trenér Skála mi řekl na rovinu, že mě sem bere a spoléhá, že branky dám. Doufám, že kanadské body pro tým získám.
Počítáte si je jako hokejista?
Fotbal o tom je. Jsem krajní záložník, i nějaký gól připravit musím, šance pro spoluhráče, střelecké pozice. Když budu pokaždé v základu a žádný kanadský bod si nepřipíšu, určitě to bude špatně.
V Příbrami jste poznal i záložníka Jana Rezka, který šel do sousedních Teplic. Jak jste ho vnímal?
Jako vynikajícího hráče a výborného parťáka v kabině, dlouho jsem neviděl takového srandistu a baviče. A chováním šel příkladem pro všechny. Teplicím má co dát.