Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Pavel Nedvěd, muž z Východu číslo sedm?

19 2003
Praha - Když dostal v roce 1994 Zlatý míč Christo Stoičkov, prohlásil: "Do poslední chvíle jsem tomu nevěřil. Bál jsem se, že cenu nedostanu, protože jsem Bulhar." Hlas věčně nespokojeného rebela? V tomto případě ani ne, Stoičkov dobře věděl, o čem mluví. Od roku 1956, kdy se prestižní anketa vyhlašuje, ji vyhrálo pouze šest Východoevropanů.

Prvním z nich byl před 41 lety český záložník Josef Masopust. Teď na jeho úspěch nejspíš naváže Pavel Nedvěd. Jako muž z Východu číslo sedm.

"Ale i Pavlovi to, odkud pochází, v anketě pár hlasů asi ubralo,“ míní teplický trenér František Straka, pohybující se mezi Českem a Německem.  "Marná sláva, pořád přetrvává tendence dívat se na nás jako na lidi bůhvíodkud."

Přesto: Stoičkov - a po něm Nedvěd - tomají o dost snazší než jejich předchůdci, jimž byl Zlatý míč poslán za „železnou oponu“.

Většině hlasujících novinářů z Evropy se Masopust či Jašin nemohli příliš předvést. „Uvězněni“ v Dukle Praha a Dynamu Moskva, s minimální nadějí přestupu na Západ, ukázali talent jen při několika málo příležitostech.

Není náhoda, že Masopust vyhrál v roce, kdy tehdejší Československo prošlo do finále mistrovství světa a on v něm dal gól. A není náhoda, že Jašin triumfoval o rok později, kdy potvrdil svůj um úchvatným výkonem v zápase Anglie - Výběr světa v Londýně.

Oleg Blochin zase profitoval z jízdy Dynama Kyjev pohárovou Evropou, Igor Bělanov z povedeného šampionátu v Mexiku.

A Dobiaš, Bičovský nebo Berger se ve svých nejlepších letech nedostali v pořadí Zlatého míče ani do desítky. I to je vypovídající.

Držitel Zlatého míče z východní Evropy

1962

Josef Masopust (záložník, Československo) Jako kluk měl sen, že hraje finále mistrovství světa a dává v něm gól. Zní to pohádkově, ale záložníkovi se sen vyplnil, na šampionátu v roce 1962 vstřelil branku Brazilcům! I tento okamžik pomohl Masopustovi, fotbalistovi s výjimečným citem pro míč, k prestižní poctě.

1975

Oleg Blochin (útočník, Sovětský svaz) Byl jako šíp. Měl zrychlení sprintera, navíc při úprku k soupeřově bráně výborně klamal tělem a u nohy měl přilepený míč. Hlavně však dal moře gólů. Osmnáct let hrál za Dynamo Kyjev a v roce 1975 mu vystřílel triumf v Poháru vítězů.

1986

Igor Bělanov (útočník, Sovětský svaz) Právě v roce 1986 prožil subtilní útočník nejlepší rok. Na mistrovství světa v Mexiku dal tehdy čtyři góly, při nichž uplatnil svou mrštnost a pohotovost. Za dva roky přišla těžká chvíle: ve finále Eura neproměnil penaltu a tým prohrál 0:2 s Nizozemskem.

1963

Lev Jašin (brankář, Sovětský svaz) Mezi držiteli Zlatého míče " jediný gólman. Říkalo se mu Černá chobotnice. A opravdu: Jašin byl svými "chapadly" i schopen dosáhnout na míč do všech koutů brány, jako by nebral na vědomí přírodní zákony. Podle mnohých nejlepší brankář všech dob, pravidelně figuruje v sestavách Týmů snů.

1967

Florian Albert (útočník, Maďarsko) Být ve správný čas na správném místě. Především tento talent vynesl Alberta na vrchol. Jako koncový hráč měl cit pro nejvýhodnější pozice a z nich urostlý útočník střílel góly. k Na hřišti byl rozeným l šéfem, kvůli zranění skončil v devětadvaceti letech.

1994

Christo Stoičkov (útočník, Bulharsko) V Bulharsku byl dokonce navržen na ministra sportu. Nedivte se, že je ve své zemi populární: byl to stroj na góly, který národní tým vynesl šest trefami v roce 1994 ke čtvrtému místu na mistrovství světa. Jeden z nejlepších střelců fotbalové historie.

Autoři:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze