Co to pro vás znamená?
Je to bomba, vždyť Sparta doma prohrála po 18 zápasech. Každý hráč by to chtěl zažít. Všichni pracovali dobře, takže to byla odměna pro celý tým, nejen pro mě.
Jde o vaši nejdůležitější branku?
Není to normální ligový gól. Nepovede se rozhodnout na Spartě každý týden, budu si ho pamatovat do konce života. Jsem za něj strašně rád. Gól jsem potřeboval, moc jsem nenastupoval, pět zápasů jsem v lize stál, už jsem z toho byl na palici. Snad jsem si řekl o větší šanci.
Trefil jste se po rychlém autu. Šlo o nacvičenou situaci?
Ne, vyplynulo to ze hry. Krob mi míč hodil do běhu přes obránce, já tam byl sám a napálil jsem ho křížem na zadní tyč, jak jsem chtěl.
Překvapilo vás střídání? Místo bránění remízy jste šel na hřiště vy jako ofenzivní hráč.
Měli jsme dost brejků, ale nevyřešili jsme je, tak padla volba na mě. Dostal jsem za úkol nějaký brejk dotáhnout, rozbíhat to z křídla.
Pomohlo, že váš trenér Hejkal na Spartě ještě v září působil?
Spartu má načtenou, byla to pro nás výhoda. A my se nebáli hrát, byli jsme aktivní. Takovou Spartu jsem dlouho neviděl, nebyla ve své kůži. Od ní každý čeká víc, dost nám toho umožnila. Ale my jsme hráli hodně dobře, odmakali jsme to.
Fanoušci pískali a skandovali proti sparťanskému kouči Ščasnému, ovlivnilo to výkon soupeře?
Pro hráče to není příjemné, ale pořád je to Sparta. V ní hrají ti nejlepší, musí se s tím poprat. Jsou v krizi, potřebují z ní ven. My naopak hráli uvolněně, žádného zanďoura, napadali jsme, měli šance. Venku vítězíme, působíme kompaktně. Trenér Hejkal nám za výhru na Spartě slíbil dva dny volna v přípravě. Říkal nám: Kdy jindy porazit Spartu, když ne dnes? Nemáte se čeho bát.
