V pátek připravil vítězný gól proti Turecku a v pondělí chce udolat Kazachstán. Až si půjde po obědě zdřímnout, zase bude jeho tělem vibrovat lehká nervozita. „Ty brďo, pořád mě překvapuje, že hraju za nároďák,“ poví bezelstně.
Ba co víc, on hraje nejvíc ze všech. Žádný český fotbalista nemá v sezoně odehráno víc. Kadeř, jak mu říkají ve Spartě, zvládl už 21 zápasů a poločas k tomu. Dohromady 1 935 minut. „Je to jako sen,“ řekne 22letý fotbalový ironman a radši si zaťuká na zuby, aby nic nezakřikl.
Neúnavný, pracovitý, přímočarý, odhodlaný, útočně naladěný. Kmitá po pravé straně, přesně jak to žádá trenér Vrba od krajních beků: „Chce po nás, ať útočíme co nejvíc. Hlavně nehrát žádného zanďoura! Ani ve Spartě neútočím tolik.“
Díky tomu se v pátek večer rozběhl za obrovskou pochvalou. Sice zavrávoral, když po něm turecký obránce sekl nohou, ale nakonec souboj ustál. „Vyčítal bych si, kdybych spadnul.“ Klidně mohl ve sprintu střílet, ale udělal ještě lepší věc: zpětnou přihrávkou daroval gól Dočkalovi - 2:1 pro Česko.
Mladík s účesem nakrátko je symbolem nové vlny, která rozhýbala národní tým. Talentované generace narozené v roce 1992, která se sešla ve Spartě. Přitom Kadeřábek byl ve stínu, víc se mluvilo o Krejčím nebo Brabcovi. „Není špatné, když si vás nikdo moc nevšímá a vy znenadání vyletíte. Teď jde o to, jak dlouho se nahoře udržíte,“ říká.
V pondělí večer s parťákem Krejčím, s kterým sdílí hotelový pokoj, vyrazí vstříc další výzvě. Cílem jsou tři body z Kazachstánu. Kdo by to byl do Kadeřábka před půldruhým rokem řekl? Na pozici pravého záložníka se ne a ne chytit, pevné místo neměl ve Spartě ani v jednadvacítce. Byl plný energie a chtěl hrát daleko víc.
Zlom nastal v zápasech, které paradoxně potopily Spartu. Dvojutkání se švédským Häckenem znamenalo konec v pohárech, ale start pro Kadeřábka. „Poprvé jsem nastoupil v roli obránce a začal mi nový život. Sice musím víc běhat, protože na křídlo je to mnohem dál, ale zase mám víc prostoru, což mi vyhovuje.“
Rozběhl se a zatím se nezastavil. Ze statistik vyčetl, že za zápas zvládne přes 12 kilometrů. A že těch zápasů je! V minulé sezoně nechyběl ani minutu v české lize a letos zatím vynechal jen reprezentační poločas proti Američanům a národní pohár proti Živanicím.
„Únava? A víte, že ani moc ne? Jsem mladej kluk, jen ať hraju co nejvíc,“ prohodí sympaticky.
