Záložníka, jenž 22. dubna oslaví 40. narozeniny, doprovázel hned při vstupu na hřiště nevídaný aplaus. Přestože poslední dobou příliš nehrál, fanoušci svoji legendu stále velebí.
„Musím přiznat, že jsem měl slzu na krajíčku. Naštěstí to střídání přišlo tak rychle, že jsem se nestihl rozbrečet,“ usmíval se pak v rozhovoru s novináři.
Z tribuny se zdálo, že to bylo hodně nakvap. I dres jste si oblékal až u postranní čáry.
Ještě jsem nebyl ani oblečený a už mě volali, abych šel na hřiště. Možná jsem si vytvořil rekord. Takhle rychle jsem ještě asi nikdy nevstoupil ani do tréninkové hry. Nerozcvičoval jsem se snad ani pět minut. Jsem rád, že jsem si nic nenatrhl a zítra můžu naplno trénovat.
Horváth v lize423. zápas odehrál v sobotu Pavel Horváth v nejvyšší soutěži 167 z toho jich bylo v dresu plzeňské Viktorie Plzeň 83 branek nastřílel v nejvyšší české soutěži v 39 letech je třetím nejstarším hráčem Synot ligy, starší jsou jen brankáři Blažek a Špit 28. 11. 1993 odehrál první ligový zápas, za Spartu proti Drnovicím |
Takže jste nečekal, že půjdete do hry?
Nejdřív se rozcvičovali jiní kluci, než kouč ukázal na mě. Měl jsem tam hned i šanci. Když se Limba divil, že jsem ji neproměnil, tak jsem mu říkal, že jsem měl ještě čtyři minuty předtím na nohou zimní boty, že kopačky ještě nestihly rozmrznout. Škoda, že se mi to nepodařilo proměnit, bylo by to pikantnější.
Zdálo se, že vás spoluhráči často hledali. Chtěli, abyste dal gól.
Jsem s klukama každý den. A i oni vědí, že je to poslední kousek mojí kariéry. Vidí, že fotbal miluju a na hřišti jsem nejšťastnější. Bylo vidět, že to kolikrát mohli vyřešit sami, ale nabídli to mně. Jsem rád, že si v tomhle mančaftu můžu zahrát.
Věříte, že dostanete víc prostoru než na podzim?
To netuším. Vím, že není důvod zasahovat do mužstva. S trenérem Koubkem jsem ale domluvený, že 20 či 30 minut jsem schopen odehrát. Budu se snažit trenéry přesvědčit, že mám týmu co nabídnout. A kdybychom pokaždé vedli 5:0, vůbec bych se nezlobil.
Jak vůbec snášíte současný stav, kdy už tolik minut neodehrajete?
Tomáš Hořava to říkal do televize úplně přesně. Je nás tady dvacet a každý chce hrát. Ale nad osobními ambicemi musí být vždy úspěch týmu. To je jednoznačné. Pokud by to někdo neakceptoval, tak bychom si to museli vyřešit mezi sebou. Ale charakter toho týmu je takový, že jsme schopni svoje ambice potlačit. Já budu nejšťastnější, když budu moci v posledním kole zvednout pohár nad hlavu a skončit.
A opravdu potom skončíte?
V tuhle chvíli jsem definitivně rozhodnutý. Ani nevím, co by se muselo stát, abych pokračoval, byť třeba na nižší úrovni. Měl jsem minulý týden sezení s vedením o tom, co bude v létě. A domluvili jsme se na něčem, u čeho se to nedá skloubit s tím, že bych ještě hrál.
Můžete alespoň naznačit, co to bude?
Fotbal. Bude to funkce na hřišti, do kanceláře se mi ještě nechce. Jsem pořád mladý, mám hezké tělo.
Až do té doby ale upřednostňujete nastupovat za Viktorku?
Ano, chci být trenérům k dispozici. Zároveň si ale potřebuju udržet zápasový rytmus. Jsme tedy domluveni, že když bude jasné, že za Plzeň to kolo nenastoupím, tak že půjdu do Domažlic. To ale znamená, že tam i něco odtrénuji.
