Bakoš udělal tečku za ligovým podzimem, který Plzeň zvládla nejlépe ze všech. Bylo to od něj razítko na skutečnost, že tým přezimuje první. Jinak k tomu ale přispěl skromněji, než sám chtěl: dal pouhé čtyři ligové góly a poněkud si pošramotil pověst kanonýra, kterou si v nedávné minulosti vybudoval. Tato pověst ho dostihla a on se po Jihlavě hájil: "Nemusím dát patnáct dvacet gólů..."
Když útočníkovu větičku uslyšel kapitán Pavel Horváth, ihned ji glosoval: "Ale mohl bys!"
Také Bakoš si Horvátha, který si při jeho pondělním gólu připsal asistenci, dobíral: "Konečně jsi mi pořádně přihrál!"
Čtyři góly v tuzemské lize, čtyři góly v Evropské. Není to úplně málo, ale i sám Bakoš přiznává, že plánoval víc. Tím spíš, že mezera mezi poslední trefou v domácí soutěži byla dlouhá, trvala od září.
Střelecké soužení dokonce přimělo jeho spoluhráče, aby útočníka před časem "uvrtali" k sázce: pokud by se do konce podzimu netrefil, stálo by ho to velké peníze. Tuto hrozbu sice slovenský hráč odvrátil už v utkání Evropské ligy s Tel Avivem, nicméně je výmluvné, že v jeho případě vůbec mohla vzniknout.
A tak Bakoš v pondělí vzorně říkal: "Střelecky se mi sice moc nedařilo, ale jsem hlavně rád, že podzim vyšel celému týmu."
Do toho zase glosátor Horváth: "To jsi, Marku, řekl hezky!" Vážněji už dodával: "Je to samozřejmě pravda. Víme, že je Marek schopen dát víc gólů, ale když šlape tým, jedinec se podřídí."
Plzeň šlape, o tom není pochyb. "I když teď už jsme unavení a moc nám to nekope, rveme to srdcem," tvrdil kapitán Horváth, pak už zase vše zlehčoval: "Ale proti Jihlavě jsem popoběhl snad až deset metrů, a dokonce jsem někoho po pěti letech i předběhl. To bylo po takové době pěkný, i když ten předběhnutý hráč by měl asi raději skončit s fotbalem."
V nadsázce řečeno, Bakoš čekal na gól pár týdnů, Horváth pět let, až někoho předběhne... Obě "série" v pondělí skončily a v Plzni rozhodně nemají důvod ke špatné náladě.
