Na začátku 90. let pomohl proslavit Olomouc při slavných pohárových bitvách. Dnes by rád klubu, který ho vystřelil do světa velkého fotbalu, rád pomohl zpět na výsluní.
„I když v klubu třináct let nejsem, nikdy mi Sigma nebyla lhostejná. Nechci se vrátit proto, abych si sem chodil pro nějakou výplatu. Chceme Sigmě pomoci. A ať už v ní budeme, nebo ne, fandit jí budu vždycky,“ tvrdí pětačtyřicetiletý Hapal, který patří k jedné ze čtyř osobností výzvy Spojme síly pro Sigmu.
Jaká je role ve vaší čtyřce?
Každý se vyptává, jak bychom to chtěli dělat. My znovu říkáme, že nechceme v této situaci někoho v klubu dostávat pod tlak, ať je to sportovní ředitel nebo trenér. Já sám jsem trenér, takže veřejnost to může vnímat tak, že Hapal chce přijít do Olomouce a vyhodí Leoše Kalvodu. To v žádném případě. Leoše si vážím, je velice dobrý trenér. Přišli jsme s vizí, která by měla pomoci Sigmě dostat se znovu zpátky. To, jak to můžeme ovlivnit, záleží na akcionářích, jestli nás nechají vizi nějak naplnit.
Pavel HapalProfil trenéra Jen pár českých hráčů si zahrálo slavnou španělskou La Ligu. Patří mezi ně i odchovanec Sigmy Pavel Hapal, který se narodil 27. července 1969 v Kroměříži. Do Olomouce přestoupil ze Sokolu Břest ve čtrnácti letech. „Přišel jsem jako kluk z vesnice do velkého města. Tramvaji jsem na ulici dával seno,“ vzpomíná s nadsázkou. Za devět let z Olomouce odcházel jako velká hvězda do Bayeru Leverkusen a odtud po třech letech do španělského CD Tenerife. V nejlepších letech ho potkalo komplikované zranění, kvůli kterému přišel o stříbrné Euro 96. Po skončení kariéry se stal trenérem, do Ligy mistrů přivedl slovenskou Žilinu, trénoval i Nitru, Mladou Boleslav či polský Lubin. Momentálně působí v Senici. |
Co tedy můžete nabídnout při řízení klubu?
Chtěli bychom se podílet na vedení sportovního úseku, což je v dnešní době pro Sigmu nejzásadnější.
Své plány jste představili všem třem akcionářům klubu. Jaký máte z jednání dojem?
Nejpozitivnější z mých pocitů je jednání z městem, kde jsme byli až nadšení. S Pepou Lébrem to nebylo až tak konkrétní, spíš jsme představili své myšlenky. Pepa si to musí nechat projít hlavou a zaujmout stanovisko. Na občanské sdružení jsme měli z většiny lidí pozitivní pocit, ale co se týká vedení spolku, tam jsme pocit měli velice negativní. Takže výsledek je smíšený.
Co se nezdálo vedení spolku, jemuž předsedá Jaromír Gajda?
Myslí si, že všechny jen kritizujeme, ale v našich materiálech není o kritice a znehodnocování práce druhých v minulosti ani slovo. Naopak, chceme se dívat dopředu a chceme Sigmě pomoct právě tam, kde dřív byla. Vzpomínám, že mívala v českém fotbale vysoký kredit, ten bychom jí chtěli vrátit.
Jak na vás působí neshoda mezi akcionáři? Bude těžké je přesvědčit?
Podstatné bude, jestli vůbec možnost dostaneme. Druhá věc v jakých funkcích. A ta nejpodstatnější, aby byly jasně stanoveny naše pravomoci.
Pavel Hapal
O vás se mluví v souvislosti s generálním manažerem...
Pro vás je to asi zajímavé tím, že jsem trenér. Ale musím říct, že i tato varianta tam je. Dnes však na stole žádná taková nabídka není, takže momentálně o tom nemám proč přemýšlet. V hlavě něco mám, ale jsem v Senici pod smlouvou do 30. června. Kdyby se něco takového vyvinulo, musel bych zaujmout nějaké stanovisko.
Jaké máte s manažerskou pozicí zkušenosti? Přece jen je to jiná práce než koučování týmu.
To nejpodstatnější je má spoluúčast na postupu Žiliny do Ligy mistrů, kde byla má pozice sportovní ředitel a trenér. Myslím, že zkušeností jsem nasbíral dostatek. Samozřejmě těch trenérských mám víc, protože jsem prošel několik klubů. I tak se dennodenně potýkáte s manažerskou funkcí, řešíte příchody a odchody hráčů.
Myslím, že zkušeností mám dostatek.
U JEDNOHO STOLU. Výsledky jednání o budoucnosti Sigmy prezentovali na tiskové konferenci (zprava) Tomáš Ujfaluši, primátor Martin Major, Pavel Hapal, Roman Brulík, akcionář Sigmy Josef Lébr a zástupce fanoušků Tomáš Vaida.
Automaticky se nabízí srovnání: Stejně jako vy trénoval v Senici i Zdeněk Psotka, také odcházel do Olomouce jako manažer a už nikdy nechtěl trénovat. Ve vedoucí pozici ale selhal, pak stejně chvíli trénoval a teď pracuje u mládeže.
Musím říct, že ač se Zdeněk velkou mírou na sestupu Sigmy podílel, tak si na rozdíl od některých lidí ve vedení klubu nemyslím, že byl ten hlavní člověk. Chyb se nasekalo spoustu. Spojitost se mnou je vyloženě náhodná. Pokud bych vůbec do Sigmy odešel, řeknu v létě, protože do léta mám smlouvu v Senici, což se ale samozřejmě může klidně změnit, určitě bych chtěl, aby moje funkce byla tak bezpečná, že by ke stejnému scénáři nedošlo. Tedy že se Zdeněk Psotka z generálního manažera vracel na post trenéra, aniž možná chtěl.
„V horizontu měsíce se to musí posunout. Jinak by to mohlo zajít do ztracena a to bychom neradi.“ |
Jak by tedy Sigma po vašem vstupu měla vypadat?
Je zapotřebí klub oživit. Na fotbaly chodím a poslouchám hodně negativního kolem Sigmy Olomouc. Určitě bychom chtěli nastolit optimistickou atmosféru. Po všem, co se tu v dobách minulých událo, by to mohlo jenom pomoci.
V materiálu, který jste přednesli akcionářům, jste se věnovali i možnostem zlepšení práce s mládeží. Předseda představenstva klubu Josef Lébr ale odmítl, že by se v klubu s mládeží pracovalo špatně.
V materiálu není zmínka o špatné mládeži, není to tak, že ji kritizujeme. Naopak, naše návrhy jsou konstruktivní. U mládeže chceme nasměrovat jiný trend, možná zapojení bývalých či současných hráčů. Nemyslím, že je to kritické, spíš jen návod, jak výchovu posunout dál.
Z bývalých hráčů jste s Tomášem Ujfalušim dva, kteří výzvu veřejně od začátku podporujete. Jste domluvení na pomoci i s dalšími bývalými spoluhráči?
Bývalí hráči jsou málo vtažení do klubu, jejich využívání je minimální a je to určitě jedna z našich myšlenek, že bychom pro ně chtěli něco udělat. Nechtěli jsme ale rozviřovat další myšlenky a jednání, protože první, co napadne spoustu lidí pracujících v Sigmě, že přijde někdo nový a budou se měnit místa a pozice. První naše myšlenka je si se stávajícími zaměstnanci sednout, popovídat a udělat si na to svůj názor. Pak by se vidělo dál.
Jaromír Gajda vyjádřil názor, že bez většího finančního vstupu, než je slibovaných pět milionů korun, není reálné posunout Sigmu zpět na pozice usilující o evropské poháry. Souhlasíte?
Nejdřív by se mělo určitě začít tvrdě pracovat uvnitř, protože i tam se dají ušetřit peníze. Dále nastartovat jinou etapu příchodem některých posil do kádru, které by mohly být i reklamní tváří mužstva. Směrů je více. Samozřejmě, někdo řekne, že pět milionů je málo, ale jestliže nabízíme po firmách pana Lébra historicky největší sumu, tak to není málo. Pokud vím, tak největší přínos pro Sigmu v historii byl vždy z prodeje hráčů. Je jasné, že dnes není jednoduché prodat hráče ven, ale pořád si věříme, že bychom byli za určitou dobu schopni takové hráče vychovat a do zahraničí posunout.
Na jednu stranu kladete důraz na vlastní odchovance, na druhou stranu už zpočátku mluvíte o dvou třech hráčích zvenku. Není v tom rozpor?
Kdyby se do Sigmy vrátil například David Rozehnal, byl by velkým povzbuzením pro všechny fanoušky. Má velké jméno, které by bylo velice kvalitní na českou ligu, protože věřím, že se Sigma do nejvyšší soutěže vrátí. A nejpodstatnější jsou sportovní úspěchy. Bez nich se těžko někam posuneme.
Jak se na vaše aktivity v Olomouci dívají v Senici?
Až tak je asi nesledují, možná vůbec, protože z vedení klubu na to nepřišel žádný dotaz. Je pravda, že jsem výzvou strávil dost času, scházeli jsme se po večerech všude možně, ale vždycky to korespondovalo s mou prací v Senici. Práci tam nešidím, jsem prakticky na každém tréninku a věřím, že to je vidět i na výsledcích. Se Senicou jsme třetí, prohráli jsme jen jednou se Slovanem Bratislava a postoupili jsme i do dalšího kola poháru. Asi by se mi to hůř vysvětlovalo, kdybychom byli předposlední.
Věříte, že dostanete šanci svou vizi prosadit?
Z jedné strany tomu věřím, ale z druhé ne až tolik. Uvidíme. To je otázka na akcionáře, aby si sedli a prodiskutovali to. Chceme cítit podporu, to je pro nás nejdůležitější.
Kdy budete mít jasno?
Nemůže se to táhnout půl roku nebo rok. V horizontu měsíce či dvou se to musí někam posunout. Jinak by to pro fanoušky a veřejnost, kterou výzva zajímá a možná by změnu uvítala, mohlo zajít do ztracena a to bychom neradi.
