Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Fořt, kluk z Heřmanky, je zpátky. Útočník posílil Horváthovy Domažlice

Pavel Fořt | foto: Petr EretMF DNES

27 2015
Je to už třináct let, co fotbalový útočník Pavel Fořt zamířil z Plzně do pražské Slavie a rozjel naplno svou kariéru. Teď se na západ Čech vrátil, protřelý řadou „štací“. Už ne do Viktorie, ale na Chodsko, do třetiligových Domažlic.

,,Přemluvil mě Pavel Horváth. V jednom týmu jsme spolu sice nikdy nehráli, ale znali jsme se,“ říká Fořt, největší posila Jiskry. O víkendu však prožili nepovedený vstup do ostré sezony, Domažlice v úvodním kole domácího poháru podlehly domácím Karlovým Varům.

Objevil ho Žaloudek

Ale zpět k příběhu Fořta. Vytáhlý vesnický kluk začínal s fotbalem doma v Heřmanově Huti. A měl štěstí. V devíti letech si ho všimnul na tamním hřišti Josef Žaloudek. Trenérská legenda tehdy pracovala v místní sklárně a Fořta doporučila do nedalekých Vejprnic. I tak ale trvalo ještě téměř tři roky, než přestoupil.

,,Tam jsem pobyl rok a hned putoval do Plzně. To už pan Žaloudek pracoval jako trenér ve 33. základní škole se zaměřením na fotbal a já tam hrál pod ním,“ vzpomíná střední útočník. Hrál za žáky Viktorie, a protože měl už tehdy dobré fyzické předpoklady a míč mu nepřekážel, přešel brzy do dorostu. Tam měl za spoluhráče i podobně stavěné borce Petra Fuju a Petra Knakala.

První ligové utkání za muže v dresu Viktorie trvalo Fořtovi necelou čtvrthodinu. ,,Bylo mi sedmnáct, učil jsem se automechanikem a trénoval nás Miroslav Koubek. Soupeřem byla Olomouc a výsledek byl 1:1,“ vybavuje si dobře. „Jenže ani bod nás nezachránil od sestupu. Celkově jsem tehdy v závěru soutěže odehrál pět zápasů.“

Z Plzně do Slavie

V Plzni vydržel ještě dva roky, pak putoval do Slavie. Ještě předtím Viktorii pomohl zpátky do nejvyšší soutěže. To bylo v době, kdy byl klub na hony vzdálen dnešní síle. Ekonomicky strádal a aby vůbec existoval, prodával pravidelně své nejlepší hráče. Hlavně do Prahy.

,,Ve Slávii jsem se cítil dobře. Hrálo se v popředí tabulky, byl to krok dopředu. Střílel jsem i docela dost gólů a setkal se v Praze i s explzeňskými bratry Doškovými,“ připomíná kanonýr, kterého si brzy všimli zahraniční skauti.

Francie? Nebyla sladká

Prvním klubem, kam zamířil, bylo francouzský Toulouse. To bylo Fořtovi třiadvacet, kariéru měl stále před sebou. „Jenže se to zadrhlo. Chyba byla, že jsem přišel v polovině sezony do rozjetého mužstva, které se z lize z třinácté příčky posunulo až na bronzovou. A trenér dával přednost osvědčené sestavě. Byl jsem sice u toho, slavilo se, ale já hned putoval na hostování do FC Brusel,“ hodnotí s odstupem času tuhle etapu.

Brusel byla sice také první liga, mluvilo se tam také francouzsky a s francouzštinou se plzeňský odchovanec dobře popral. Hostování trvalo jeden rok, pak se vrátil do Toulouse, jenže hned po půl roce se Fořt vrátil do Slavie. Na půlroční hostování, ozdobené titulem.

Fořta to ale pořád táhlo za hranice a další éra zabrala čtyři roky v zemi pro něj zaslíbenější. Zamířil do Německa.

Místo Ruska operační stůl

,,Nejprve to byl druholigový Bielefeld. Tam jsem se cítil velmi dobře. Jenže ani po dvou letech jsme nepostoupili do bundesligy a já měl tehdy dobrou nabídku do Ruska. Zasáhla ale cizí moc, přetrhl jsem si křížové vazy v koleni a místo na východ putoval na operaci do Mnichova,“ líčí fotbalový cestovatel.

Z Německa do Slovanu

Další dva roky válel v Drážďanech, jenže ani Dynamo se o soutěž výš neprobilo a Fořt tým opustil. Tentokrát se přesunul do bratislavského Slovanu. Tam přišel moment, který neohrozil pouze další fotbalovou kariéru, ale život samotný. ,,Těžké onemocnění si vybralo svoji daň. Plicní embolie mně téměř utnula sport. Nakonec jsem se uzdravil, ale ve Slovanu začali budovat nové mužstvo a já se s pomocí agenta Zdeňka Nehody stěhoval zpátky do Čech, do Příbrami,“ říká Fořt.

Pavel Fořt

* narodil se 26. června 1983 v Plzni, vyrůstal v Heřmanově Huti * střední fotbalový útočník * kluby: Heřmanova Huť, Vejprnice, Viktoria Plzeň (2001-03), Slavia Praha (2003-07), Toulouse, Fr. (2007-09), FC Brusel, Bel. (2007-08), Slavia (2009), Bielefeld, Něm. (2009-11), Drážďany, Něm. (2011-13), Slovan Bratislava, Svk. (2013-14), Příbram (jaro 2015), Jiskra Domažlice (2015-?) * trenéři, kteří ho ve fotbalovém růstu nejvíce ovlivnili? „Josef Žaloudek, Petr Rada a Zdeněk Michálek, všichni v Plzni,“ reaguje Fořt. * ligových utkání: 130 * ligové góly: 35 * největší úspěchy: český titul se Slavii (2009), slovenský titul se Slovanem Bratislava (2014), se Slavií získal ještě dvě druhá a jedno třetí místo v české nejvyšší soutěži * reprezentace: od 15 let prošel všemi mládežnickými výběry, startoval na MS do 20 let ve Spojených arabských emirátech (2003)

Jeho fotbalový rejstřík je hodně pestrý. Jak jej hodnotí on sám? ,,Dobře mi bylo ve Francii, zvládl jsem řeč a pak prožil i kvalitní soutěž v Belgii. Nejlepší vzpomínky mám asi na Bielefeld. A nejlepší fanoušci byli určitě v Drážďanech. V Německu je to i ve druhé lize jiný svět, v němž všechno perfektně funguje. Zvlášť, když se dobře domluvíte, což se mi dařilo.“

Po jaru v Příbrami teď zamířil o dvě soutěže níž, pro Domažlice má být útočným esem. Jako ústup za pomalý sklon kariéry ale přesun do Jiskry nebere. ,,Chceme s Pavlem Horváthem postoupit. A druhá liga je můj cíl. Po těch všech zkušenostech jsem odolnější a zkušenější. A podívejte se na Viktorku. Když jsem z ní odcházel, nikdy by mě nenapadlo, že se během krátké doby stane třikrát mistrem! V Plzni se sešla velká kvalita. A proč se o něco podobného, samozřejmě v menším měřítku, nepokusit v Domažlicích?!“ Jak se Horváthovi i jemu povede, ukážou příští měsíce. Oba doufají, že výpadek v poháru byl jen malou kaňkou na cestě výš.

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze