Měl splněno - chvíli po poločasové přestávce přesně přihrál Michalu Petráňovi na gól, který ve finále znamenal výhru domácích 1:0. Ohromně důležitou výhru, sluší se podotknout.
„Je to obrovská úleva, naše neúspěšné období trvalo moc dlouho,“ uvedl Řezníček po utkání. „Vůbec se nám nedařilo, měli jsme malý důraz ve vápně. Před Třincem jsme si řekli, že budeme hrát jednodušeji a budeme se za tím tlačit. Naštěstí to jednou vyšlo, zaplaťpánbůh,“ oddechl si.
K zajímavé situaci, která zaváněla jedinečnou příležitostí ke skórování, se však Řezníček nachomýtl už v prvním poločase. V 31. minutě převzal balon uvnitř velkého vápna a nejbližší soupeř ho podle všeho bránil nedovoleně. „Držel mě za dres a kopl mě do nohy, ale já byl hodně zapřený, takže to nebylo tolik, že bych upadl,“ líčil mladý fotbalista. „Ale penalta by byla hodně přísná,“ dodal nicméně.
Čtyři a půl zápasu dlouhé čekání na gól tak pomohl utnout až v 54. minutě. „Byl tam volný prostor mezi jejich záložníky a stopery. Viděl jsem, že má balon Jeřáb (Jan Jeřábek), tak jsem si našel místo. Dal mi to na prsa a já to zpracoval. Mohl jsem možná sám střílet, ale viděl jsem Michala Petráně, že je volný mezi obránci. Tak jsem mu to nahrál a on to tam uklidil,“ popisoval rozhodující akci sobotního mače, po níž se okamžitě vrhl střelci Petráňovi do náruče.
