Herně to nebylo špatné, přesto jste prohráli už pošesté v řadě. Byl největší rozdíl v efektivitě při zakončení?
Je to přesně ono. Už netrefíme míč ani do prázdné brány. Můžeme hrát, jak chceme, ale tohle je neomluvitelné. Když prostě nedáme gól, tak nemůžeme uhrát ani bod.
Přitom šancí jste měli dostatek. Co tomu schází?
Těžko říci, ale už je blbé říkat, že štěstí. Skáče nám to po lajně. Nevím, jestli gól, co nám neuznali, byl rukou. Stál jsem k celé situaci zády. Míč prolétl kolem mě a trefil někoho od nás. Nemohu posoudit, zda mu to šlo do obličeje nebo do ruky.
Poté, co Martin Hundák neproměnil před pauzou vyloženou šanci, jste při odchodu do kabin šel za ním. Co jste mu říkal?
Chtěl dát gól. Těžko mu můžeme vynadat. Řekli jsme si svoje. Omluvil se nám, ale to nám body nedá.
Ve druhé půli jste šli s Poučkem dva na jednoho. Řešil jste situaci přihrávkou, ale spoluhráč stál v ofsajdu. Nechtěl jste to spíše vzít na sebe?
Říkal jsem si potom, že jsem si měl udělat dlouhou kličku. Nabíhal mi, ale myslel jsem si, že mu dám přihrávku dřív, než bude v ofsajdu.
Měl jsem jít určitě sám.
Na začátku jste schytal pár nepříjemných úderů. Bolelo vás dnešní utkání víc než jindy?
Kdybychom vyhráli, tak by ta bolest byla to nejmenší...