Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Číhající pardubický Pospíšil se dočkal míče a při gólové ráně nemířil

Tomáš Pospíšil | foto: Dukla Praha

23 2015
O jeho návrat v zimní pauze vedení fotbalových Pardubic stálo. Zájem znovu obléknout červenobílý dres projevil i sám Tomáš Pospíšil. Angažování krajního obránce se vyplatilo, jelikož Pospíšil pomohl k výhře 2:1 nad Karvinou úvodní trefou zápasu, a stal se tak premiérovým pardubickým střelcem v jarní části sezony.

„Zní to hezky, ale hlavně, že gól k něčemu byl a máme první tři jarní body,“ říká čtyřiadvacetiletý hráč.

Prosadil jste se hodně nekompromisní ranou pod břevno. Věřil jste, že k vám doputuje míč, který prolétl vápnem?
Ano. Bránil mě krajní záložník. Když nabíhám z postu beka, tak mě většinou nezachytí. Zkouším to často a čekám, zda balon propadne. Naštěstí to vyšlo, a jak se říká, tak jsem přiběhl, zavřel oči a napálil balon. Jsem rád, že to tam spadlo.

Dostal jste i žlutou kartu. Pak jste absolvoval další souboje, přičemž v jednom z nich jste se hodně rozčílil. Bylo těžké v tu chvíli krotit emoce?
Vůbec jsem toho hráče netrefil. Už byl ke mně zády a věděl, že může ztratit míč, tak si na něj lehnul. Naštvalo mě, že to rozhodčí písknul, jelikož pomezní od toho stál asi tři metry. Šel jsem si to s hlavním vysvětlit, ale řekl mi, ať radši držím pusu a jdu zpátky.

Karviná v závěru snížila. Přimíchal jste se i do této situace. Šlo gólu zabránit?
Stál jsem na přední tyči, kam to Trousil umístil, ale už jsem tam nedoskočil. Měl jsem se odrazit a mít to. Zprvu jsem však vůbec nevěděl, jestli to byl gól, protože jsem se otočil a bylo hrobové ticho. Když vzali míč a běželi na půlku, tak jsem si říkal, že ještě dvě tři minuty to musíme ukopat.

Autor:




Nejčtenější

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze