„Jsem kopyto. Kopnul jsem se sám do kotníku,“ prohodil s úsměvem sedmadvacetiletý Kudrna.
Kulisy moc fotbalové prostředí nepřipomínaly. Nebylo to spíše na koulovačku?
Zkuste to říci trenérovi, že to možná mohl změnit. Ale už po podzimu jsme věděli, kdy budeme začínat. S tím se nedá nic dělat. Je pravda, že napadlo až v pondělí, takže se program možná upravit mohl.
Trenéři vymysleli jen zkrácený zápas. Jak se na sněhu hrálo?
Trochu to klouzalo. Účel prvního tréninku to ovšem splnilo, abychom se po svátcích potkali a rozběhali to, ačkoliv jsme měli individuální přípravu.
Bylo znát, že jste trénovali v Ohrazenicích na nové umělé trávě?
Ne. Myslím, že to je ta stará, kterou akorát prosypali sněhem (úsměv). Ale klouzalo to hezky. Bylo by dobré, pokud by to vydrželo, protože až to roztaje, bude povrch zase tvrdý a budeme z něho mít spáleniny.
Už v sobotu vás čeká první zápas v Brně. Svědčí vám ten režim, že se do zápasového rytmu dostanete tak brzo?
Takhle to bylo i v předchozích letech. Nevím, jak to mají trenéři vymyšlené, zda se tam protočíme všichni, či budeme hrát celých devadesát minut. Nějak to tam zvládneme. Zápasy jsou v přípravě zpestřením místo toho, než abychom tady jen běhali,
