Tehdy fotbalová Olomouc hubatého (rozumějte trošku egoistického, ale zato upřímného) trenéra Pivarníka vyhodila čtyři kola před koncem sezony po šestizápasové šňůře bez vítězství, přestože ze čtvrtého místa v tabulce stále mohl splnit cíl: účast v evropských pohárech. Jenže byl nezvykle otevřený a kritický i vůči nadřízeným. Pedant. Osobnost. To bylo v květnu 2013. Střih.
Květen 2016. Trenér Václav Jílek, zdá se, na lavičce fotbalové Olomouce vydrží. Ač zadání vedení nesplnil ani náhodou. To už se nebavíme o účasti v evropských pohárech, Sigma se o tři roky později spokojí s pouhou záchranou. Jakpak by ne, když spadla také o dva roky dříve.
Možná cítila varovné píchání. Jako ve filmu Pulp Fiction: Historky z podsvětí. „Pak tě začne něco píchat. To si s tebou zahrává pýcha. Ser na pýchu. Pýcha jenom bolí. Nikdy nepomáhá.“
Nepomáhá. Sigma je druholigová. Podle mnohých odborníků i fanoušků si vyhazovem Pivarníka sama zadělala na obří průšvihy v podobě dvou sestupů. Pivarník dlouho bez angažmá nezůstal, v Bohemce si ještě vylepšil kredit a včera ho mistrovská Plzeň představila jako nového trenéra, který má Viktorii dostat do nablýskané Ligy mistrů. Život nabízí různé cesty, až máte pocit, že pan Osud bude někdy pěkný floutek se smyslem pro paradox a satiru. Ale směr si vybíráme sami. A Olomouc si vybrala.
Pivarník skončil ze čtvrtého místa. Jílek přežije i sestup?
V jarní části sezony její někdejší sportovní ředitel Jiří Kubíček pro deník Sport prohlásil, že by Sigma měla Pivarníka na kolenou odprosit a přivést zpátky, že je pro ni nejvhodnějším trenérem. Ostatně kromě odborných kvalit je také bývalým hráčem Sigmy, jenž žije nedaleko, na Svatém Kopečku. Olomouc sice znovu spadla na kolena, ale prosit nehodlá. Zatím má Jílka.
Což je pozitivní změna. Věříte-li, že Jílek je trenér, který olomoucký fotbal zase pozvedne. Na takovou šichtu musí dostat čas. Tady kouzelné hůlky na lusknutí prstu nefungují. Pozitivní změna je to v tom smyslu, že za posledních šest let se v Olomouci protočilo osm trenérů (Psotka, Chromý, Uličný, Pivarník, Kotůlek, Minář, Kalvoda a Jílek).
Jílek převzal Sigmu už na konci podzimní části, cesta nahoru ale nezačala. Pokud sestup přežije – což stále není definitivně jasné –, bude to od vedení klubu dosud nevídaná trpělivost. Anebo už pochopilo, že hlavní chyba není v trenérovi, že nové ponožky k lepšímu klimatu nepomohou, pokud zapáchají boty.
I Zlín jako nováček po sezoně vážně uvažoval o výměně trenéra Páníka, a to klub (na rozdíl od Sigmy) zachránil v lize!
Jak se rozhodnou v Olomouci?
„Je to otázka spíš na sportovního ředitele než na mě. Myslím ale, že není důvod Jílka měnit. Měl by prokázat, že je dobrý trenér, a nějakým způsobem to vrátit zpátky,“ zastal se kouče po sestupu spolumajitel klubu Josef Lébr.
Je Václav Jílek pravým odborníkem na restart Sigmy? Zatím o tom nepřesvědčil. |
„Zažívám obrovské zklamání, jsem za to spoluzodpovědný. Ale mám odhodlání vybudovat mužstvo, které bude konkurenceschopné i v první lize. Byť si uvědomuju, že pokud se nám nepodaří udržet tým aspoň z části pohromadě, tak to bude velmi těžké,“ řekl Jílek.
Pokud zůstane pohromadě? Vzdor sestupu zájem o fotbalisty Olomouce v lize je: o Navrátila, Ševčíka či Housku. Ordoš zkusí zahraničí. Ale to teď ponechme stranou. Zásadní otázka totiž zní: Je Václav Jílek tím pravým odborníkem na restart Olomouce? Ve své první štaci na lavičce prvoligového týmu v roli hlavního trenéra o tom nepřesvědčil.
Sestup je také jeho jednoznačný neúspěch, ač objektivních příčin je víc. Jílek se chlapsky nezříká spoluzodpovědnosti. Co si pod jeho dílem viny konkrétně dosadit?
1. Herní tvář týmu
Jednoznačně vizitka trenéra. Pokud jste nepostřehli, jaký fotbal Olomoučtí pod Jílkem hráli, nebo spíš chtěli hrát, tady jsou jeho slova před příchodem k týmu: „Má filozofie je jasná: chceme hrát agresivně, aktivně, útočně, abychom dávali góly a co nejmíň inkasovali. Ale to vychází z aktivity útočné i obranné, to znamená tlak na míč v každé situaci.“
Tlak na míč v každé situaci se nekonal. Spíš jen v některých situacích. Někdy jste měli dojem, že fotbalisté Sigmy o ligu ani nebojují. Pravda, i proto, že Jílkovi chyběli vhodní soubojoví hráči, jak sám říká „válečníci“. A taky lídři. Totožný stav jako při předchozím sestupu Olomouce.
Už v zimní přípravě přitom tento problém Jílek jasně pojmenoval a pracoval na něm: „Já vždy říkám, že fotbal není tak složitý, je o několika věcech a pak o přístupu hráčů. Chceme, aby to vzali se stoprocentním přístupem, vší vážností, protože ne vždycky rozhoduje fotbalová kvalita, která tady je. Ale musíme pracovat na přístupu hráčů, bude to hodně náročné.“ Nepovedlo se, přístup hráčů stoprocentní nebyl.
2. Nejednotná kabina
Modří netáhli za jeden provaz. Pokud si kabina neumí udělat pořádek (od toho jsou starší hráči), musí zasáhnout kouč a rušivý element vyrazit oknem. „Já kabin nezažil tolik, pořád se beru jako začínající trenér, mládežnická kabina je odlišná. To jsou ještě děti. Chtěl bych, aby v kabině byla větší jednotnost, aby víc táhla za jeden provaz, ale víc bych to nekomentoval. Nebudu říkat, že za to může ten nebo ten,“ podotkl Jílek.
3. Hledání optimální sestavy
Základní jedenáctka nebyla ustálená. Logicky kvůli slabé formě hráčů. Na hrotu se točili Mahmutovič, Chorý, Malec, občas Petr, jednou Ordoš. Bylo to jedno. Nedařilo se tam nikomu. Sám si však Jílek nejvíc vyčítá přehmat z posledního zápasu podzimu v Příbrami, kde rozdělil fungující stoperskou dvojici Hubník – Radakovič. Hubníka dal na kraj obrany a do středu Rajnocha. Prohra 0:3 byla z pohledu vzájemného zápasu s Příbramí nakonec klíčová v sestupovém klíči. Tehdy jsem za to ve sloupku trenéra kritizoval.
Jílek nepatří mezi urážlivé typy, trojnásobný otec (doma má dvojčátka) působí sympaticky, otevřeně, je komunikativní a hlavně se snaží z chyb poučit, lhostejno, že je ve 40 letech začínajícím trenérem.
Energický, otevřený, komunikativní i statečný
Sebekriticky sám po sezoně přiznal: „Dodneška si vyčítám nasazení Hubníka v Příbrami do pozice pravého beka, protože si myslím, že bychom utkání zvládli. To říkám naprosto upřímně. Je to asi moje největší trenérské ponaučení, ale v danou chvíli všechno děláte s nejlepším vědomím. Potom to nevyjde, tak můžeme říct, že to bylo špatné rozhodnutí. Na druhou stranu, když jsem viděl hrát Hubníka pravého beka na Spartě excelentně, tak se řekne, že trenér Krejčí udělal excelentní tah. Trenérské řemeslo není vůbec jednoduché.“
O tom žádná. Trenérské řemeslo je složité. Musíte být nejen znalcem, ale také psychologem, osobností s charizmatem, která ukočíruje nespokojené vlčáky na lavičce. Je už takový Jílek, jenž profifotbal nehrál? A bude jím vůbec?
To jsou legitimní otázky, na které si musí Sigma sama odpovědět. Nebylo by moudré, kdyby se po důkladné analýze rozhodla Jílka zbavit, znalce s vizí a touhou učit se moderní prvky potřebuje. Možná však víc na pozici šéftrenéra mládeže.
Že Olomouc riskuje, když trenéra bez zkušeností přivedla do boje o záchranu a hodila ho do rozvířené vody, MF DNES upozorňovala.
Šéf Lébr na to tenkrát opáčil: „Já tedy nemůžu souhlasit s tím, že je nezkušený. Když někdo působí tři sezony ve Spartě jako asistent, což je tým, který je pod neustálým tlakem, nemůže hrát o třetí až osmé místo, ale o první, získá zkušenosti. Působil u takového trenéra, jako je Víťa Lavička, který je v mých očích jeden z top trenérů v Česku, působil u repre devatenáctky, teď jako asistent u jednadvacítky, takže bych neřekl, že ve svém věku je nezkušeným trenérem, naopak na svůj věk už zkušeností má poměrně dost. Jen nepůsobil jako hlavní kouč v lize, ale průprava ve Spartě, kdy Víťa Lavička dává asistentovi možnost vést trénink, je dostatečná na to, aby zvládl Olomouc.“ Zatím nezvládl Olomouc...
Sportovní ředitel Ladislav Minář doplnil: „Když přijde změna trenéra, je to impulz pro hráče. Jak bude účelná, se uvidí během jara nebo další sezony. Jílek je velmi pracovitý, moderní trenér. Myslím, že je to dobrá cesta a že se mu bude dařit.“ Spíš během další sezony...
Až čas dává slovům pointu.
Jílek zkušenosti získává a může se lepšit. Zapálenost mu nechybí. Sám o sobě slýchával, že neměl Olomouc přebírat v kritické situaci, přesto modrou srdcovku statečně přijal. „Určitě toho nelituju,“ ohlíží se. „Kdybych měl porovnat sedm měsíců, které jsem tady, se třemi a půl roky ve Spartě, tak teprve teď poznávám, jak to chodí v klubu z pozice trenéra, protože předtím jsem byl pořád asistent a tlak, odpovědnost není. Je to pro mě obrovská zkušenost, bohužel draze zaplacená. Dovolím si tvrdit, že kdybych tu zkušenost měl, tak by možná zase situace byla jiná.“
Nastavit koncepci, vychovat a zase poctivě pracovat
Jílkovy tréninky jsou v tempu, moderní a hráče baví (to je však jen bonus pro ně, nikoli podmínka pro kvalitního trenéra, ostatně Karel Brückner je toho názoru, že hráče tréninky zase tak moc bavit nemají). Energickým vystupováním připomíná svůj vzor – Zdeňka Psotku. „Se Psotkou je to hodně podobné, i tréninky. Má to hlavu a patu,“ srovnává záložník Michal Ordoš.
Na tréninku bývá Jílek hodně slyšet. „Je to charakteristický rys, protože jsem energičtější než někteří trenéři. Nevím, jestli je to dobře, nebo špatně, nicméně je to můj základní projev. Myslím, že pro hráče je lepší, když trenéra slyší, než když ho neslyší,“ přemítá Jílek.
Nejlíp se cítí v teplákovce, nosí ji i na zápasy. Košili měl v sezoně na sobě jedinkrát, na Slovácku mu ale štěstí nepřinesla, tak ji zase odložil do skříně. Jílkovým plusem je odvaha, nebojí se riskovat. Ač se někdy pochopitelně spálí jako s Hubníkem. Nepracuje Mahmutovič dostatečně bez míče? Tak příště nehraje. Že jde o největší zimní posilu, jejíž góly měly dovést Sigmu k záchraně? Musí víc makat, pak dostane další šanci. Nechat na lavičce Ordoše? Sázka na pohyblivější zálohu.
Nevyšla, ale už v 50. minutě v zápase proti Jablonci na to zareagoval dvojím střídáním a Ordoš nakonec rozhodl.
I to je důkaz, že Jílek umí reagovat a především se poučit. I přesvědčit. Jako když si po svém příchodu k A-týmu povídal s Lébrem o své vizi. „Věci, které chce zavést, jakou cestou se chce vydat, se mi moc líbí,“ říkal Lébr. „Bavili jsme se o dlouhodobé koncepci. Jsem připravený energii dávat do klubu,“ hlásil Jílek.
Chce zase zavést poctivou práci. Už od mládeže. „Když Sigma spadla před dvěma roky, já u toho nebyl, ale říkal jsem, že je to důvod ke změně. Nakonec se toho asi tolik neudálo. Teď si znovu řekněme, že je třeba něco změnit. Narážím na koncepční práci od mládeže až nahoru. Nastavit, vychovat, znovu se vrátit k poctivé práci, která tady vždy byla a rekrutovalo se z toho obrovské množství hráčů. Dnes jsme ustrnuli už na mládežnických úrovních,“ popsal Jílek stav věci.
Teď ho ještě změnit. Zvládne to?
