Čím to bylo, že jste se v závěru zápasu museli bát o výsledek? Vždyť Brno hrálo poslední půlhodinu o deseti.
Myslím, že své sehrála i únava. Já jsem se cítil po sedmdesáté minutě tak nějak unavený, možná to byl ještě následek zápasu na Spartě, kde jsme hráli celé utkání ne na sto, ale na sto padesát procent.
Jak jste viděl situaci, kdy šlo Brno do nebezpečného brejku přímo z vaší standardky? Šlápl jste před rozehráním na balon a počítal s tím, že to nikdo nebude brát jako kontakt s míčem?
Dělám to tak pokaždé, vlastně před každým přímým kopem. Pokaždé šlápnu na balon. Ale tentokrát jsem ani neslyšel rozhodčího, že by pískal, že můžeme hrát. Byl jsem překvapený, když najednou hráči Brna útočili.
A co váš gólový centr?
Viděl jsem, že jsou spoluhráči v šestnáctce, proto jsem centroval. Samozřejmě jsem to nehrál úmyslně na toho beka, ale dopadlo to dobře.
Tomu centru předcházel vyhraný souboj s Pavlem Zavadilem. Pochválili vás za něj spoluhráči?
To ne, ale z toho ten gól vznikl.
Po pěti kolech máte osm bodů. Co vy na to?
Určitě jsme spokojení. A lepší jsme byli i v zápasu s Teplicemi.