Ví, o čem mluví. Právě z Dřížďalových přihrávek útočník Baníku letos nejvíckrát skóroval. "Někdy mám i štěstí," říká skromně sokolovský bek. "Odrazí se mi to o nohu, místo brejku soupeře se dostanu sám k bráně."
Jako na Bohemians, kde jste rozhodl o vaší výhře?
Běžel jsem na jednoho hráče. Narazil jsem si s Koukalem, jednoduchá akce. Pak už jsem byl úplně sám.
Před téměř deseti tisíci diváky.
Byla to úžasná atmosféra, takovou jsem ještě nikdy nezažil (zasní se). Návštěvy by Bohemce záviděly i Slavia se Spartou. Tak by to mělo vypadat v každém zápase v lize.
Teď ji budou mít díky divákům Bohemians 1905.
Do ligy patří už jen kvůli nim. Když začali řvát: zelená, bílá… byla to pecka.
Taková kulisa hráče nabudí.
To je pravda. Všichni jsme podali o padesát procent lepší výkon než v jiných zápasech.
I ve srovnání s vaší jarní výhrou nad suverénem ligy ze Žižkova?
To byl taky pěkný zápas… Ale stejně si myslím, že pětistovka lidí na Bohemce dokáže povzbuzovat hlasitěji než tři tisíce lidí v Sokolově.
Možná i kvůli tomu, že ve Vršovicích nemají kolem hřiště atletickou dráhu.
Hmm. Zvuk nemá kam utéct. Je tam bariéra.
Zápas se Žižkovem jste sledoval jen z tribuny. Mohl jste to porovnat i jako divák.
Co jsem viděl? Že jsme měli štěstí. Tři šance, dva góly.
To ale nebylo pokaždé.
Bystrci, Třinci nebo Čáslavi jsme mohli dát po šesti brankách. Dali jsme jeden.
Žižkov tolik nebránil.
Nemuseli jsme nic vymýšlet. Bránili jsme a chodili do brejků. To je to nejjednodušší, co může být. Třinec nebo Čáslav bránily v deseti, s jedním borcem na půlce. To je pak těžký se prosadit.
Co říkáte druholigovému závěru? Vypadalo to jako v hollywoodském bijáku.
Největší perličky jsme měli na závěr, to je pravda. Bohemku, Jihlavu, Opavu.
Nakonec jste skončili šestí.
Kdybych to někomu řekl před sezonou, jen by vykulil oči. Jsme nováček, je to úspěch.
Úplný nováček jste vlastně nebyli, polovina hráčů se přesunula z Pardubic. Společně s trenérem.
Pulpit byl na každý zápas připravený na sto procent, všechno měl promyšlené. Zabýval se tím celý týden. Skončil jeden zápas a už měl v hlavě další.
|
František Dřížďal -fotbalový patriot -osmadvacetiletý obránce hrál ještě před sedmi lety I. A třídu, téměř pět let strávil v dresu karlovarských Buldoků, zkoušel se prosadit i v prvoligové Plzni. Od 1. července 2005 je v Sokolově Co o něm řekliMichal Salák: "I v osmadvaceti má ligové předpoklady. To co předvádí, to jsem ještě neviděl. Je úžasné, jak je rychlý. V tom se mu tu nikdo nevyrovná. A teď k tomu přidal to jediné, co mu ještě chybělo, finální přihrávku." Martin Pulpit: "Má určité nedostatky v taktice. Kolikrát vyrazí úplně nesmyslně. Díky své rychlosti a fyzické kondici se ale dokáže včas vrátit. Pokud je dobře naladěný, dokáže se prosadit. Zvlášť v systému 4-3-3, kde se po stranách útočí přes křídla a krajní beky." |
Přesto. Ještě předloni Sokolov ve druholigové tabulce nebyl. To mohlo ostatní svádět.
Jestli nás podcenili? Možná na začátku soutěže. Tým se stěhoval, vytvářelo se zázemí. Pak už ne.
Letos jste patřil k oporám týmu. Stejně jako Kubásek nebo Dittrich. A zatímco vy jste dohrával druhou ligu, Dittrich pomohl Boleslavi do pohárů a Kubásek jedenadvacítce do Holandska.
Je to úžasný, co dokázali. Přeju jim to.
A nezávidíte jim trochu? Váš kolega Salák říkal, že máte v pohodě na ligu.
Na to jsem starý.
Co? V osmadvaceti letech?
Jedna z prvních otázek je: kolik mu je? Všechny kluby si raději vezmou dvacetiletýho kluka. Pak homůžou ještě prodat dál. Mně bude devětadvacet. Co s takovým hráčem?
Kulič se dostal do reprezentace až po třicítce. Stačila výkonnost, a s tou jste letos problém neměl.
Pravda, dařilo se mi. Chválili mě, dokonce i trenér (smích). Kulič ale nehrál do jedenadvaceti ve Slavkově 1. A třídu jako já. Do práce asi taky moc nechodil. Mně už tělo tak dlouho nevydrží.
Zatím to tak nevypadá.
Zatím. Pak to ale půjde strašně rychle dolů. Já nejsem bůhvíjaký fotbalista, všechno mám založený na fyzičce. Zkrátka. Dokud mi to bude běhat, bude to dobrý (smích).
V Sokolově jste fotbalový patriot, jako jeden z mála. Sledujete vzestup fotbalu v regionu?
Je to jedině dobře. Čtyři a půl roku jsem hrál za Buldoky, tenkrát to byl tady jediný klub, nedalo se jít někam jinam. Do Nové Role? To asi ne. Teď, když se hráč nechytne v Sokolově, může jít do Chebu nebo do Varů. Fotbal tu má budoucnost.
Dost možná i prvoligovou.
Klub má velké plány. Stojí za ním silný sponzor, může se to povést.
Zápas se Slavií nebo Spartou, na novém stadionu bouří deset tisíc diváků a František Dřížďal žene míč před sebou.
Já už tak leda sedět za kasou a prodávat lístky (smích). Ale vážně. Do tří let se to má postavit, to by bylo perfektní. Když jsou peníze… O tom ví třeba na Slavii, stadion mohli mít taky mnohem dřív.
