Žižkov postupuje do předkola Poháru UEFA. Po zápase s Ostravou, který skončil 1:1, však musel chvíli čekat, než třetí místo získal definitivně. Potřeboval, aby v soubežně hranném utkání v Příbrami hostující Liberec nevyhrál. Jenže v Praze skončil zápas o sedm minut dřív. "To čekání bylo strašné, prožíval jsem muka," svěřil se trenér Vítězslav Lavička.
Když byl na Žižkově konec, někteří domácí fotbalisté se zkroušeně svalili na mokrý trávník. Jiní se postavili mezi střídačky k monitoru, kde běžel přímý přenos z Příbrami. Domácí v tu chvíli vedli 1:0. Blížil se konec, v tom liberecký Gyan vyrovnal. "Byla ve mně malá duše. Nikdy nevíte, kdy to tam spadne," přiznal kapitán Pikl.
Za chvíli však Luděk Vinš a Jiří Steinbroch, dva nejvyšší muži klubu, vyskočili na čestné tribuně a křičeli radostí. Hráči se vyhrnuli z tunýlku u šaten a na hřišti křepčili s fanoušky, kteří přelezli plot.
Co chvíli se fotbalisté skryli v šatně, aby vzápětí přišli mezi věrné příznivce zpět. Obránce Buryán skotačil jen ve slipech. Dres, trenýrky, stulpny i kopačky rozdal.
Nechybělo šampaňské. "Ale na oslavy třetího místa připravené nebylo," dušoval se Pikl. "Zbylo nám z několika narozenin, šetřili jsme si ho nakonec sezony. Padlo by, i kdybychom skončili čtvrtí."
Smůlu měl náhradní brankář Kučera. Při oslavném skluzu si vykloubil rameno a záchranka ho odvezla do nemocnice. Jeho spoluhráči odjeli k nedaleké řece, kde nastoupili do parníku. Noční jízda po Vltavě mohla začít.
