Kapitán Nedvěd se zdržel krátce, sedm ráno musel letět do Turína, kde hraje za Juventus. Přišli Šmicer, Poborský, také brankář Čech další. Byli unavení, ale šťastní.
Když po půl jedné vkročili do klubu, rozduněla se sportovní hymna vítězů We Are The Champions.
I kvůli pověrčivosti nebyly připraveny žádné oslavy, po utkání chyběl ohňostroj, v kabině na stadionu se nechladilo šampaňské.
A tak kustod John musel vyběhnout schody do salonku VIP, aby poprosil o lahve: „Sobci, dali mi jen dvě.“ Zatímco před třemi lety po slavném postupu na Euro 2000 všichni hráči triumfálně táhli Prahou a bary objížděli v dlouhé bílé limuzíně, tentokrát byla oslava střídmější.
„Nemůžeme si to dovolit, o víkendu už hrajeme ligu,“ říkali hráči.
Po utkání s Nizozemskem, které ve středu rozhodlo, odjeli do hotelu Praha, kde bydleli. Čekaly je tam partnerky. Třeba manželka Tomáše Ujfalušiho přišla i s bílým pejskem, bílým bišonkem Barnabášem.
Trenér Brückner si hráče sezval do restaurace a v emotivním proslovu poděkoval. Večeře, přípitek a mohlo se pokračovat. Zmožený útočník Koller odjel domů za partnerkou Hedvikou a malou dcerou, obránce Jiránek zase za přítelkyní Dianou Kobzanovou, bývalou miss.
„Tvrdé jádro“ vyrazilo do víru noci. Možná potkalo i mladíka, který ve dvě ráno vrávoral po Václavském náměstí, z jedné ruky ukusoval párek v rohlíku a ve druhé rozléval plechovkové pivo. Na sobě vlajku, červený dres s číslem 8 a na zádech jméno Poborský.
Právě záložník Karel Poborský byl hvězdou středeční noci.
