Tuto červenobílou premiéru si odbyl ve druhém poločase čtvrtečního turnaji v Čelákovicích, nastoupil proti domácím v zápase, který slávisté 3:1 vyhráli.
V Malatyasporu jste měl smlouvu ještě na dva roky. Proč jste se rozhodl pro odchod z klubu?
Jednak kvůli tomu, že jsme se nevrátili do první ligy. Skončili jsme ve druhé lize třetí a neuspěli jsme v baráži. A pak taky, byl jsem ten druhý rok v Turecko skoro pořád sám, protože přítelkyně za mnou létala jen občas. A ta samota také není jednoduchá.
A proč zrovna Slavia?
Komunikoval jsem s jejím vedením už koncem loňského roku, ale tehdy to bohužel nevyšlo. O to víc jsem rád, že teď se tenhle můj kýžený přestup povedl.
Jednání o přestupu prý byla složitá kvůli tomu, že Malatyaspor vás hodlal uvolnit kamkoli, jen ne do Slavie.
Tak o tomhle opravdu nic nevím. To budou nejspíš jen něčí spekulace.
V posledních měsících se vám v Malatyasporu vedlo, takže vás nejspíš nepouštěli s lehkým srdcem.
No, poslední půlrok to šlo. Přišel nový trenér, dostal jsem se pod ním zase do základní sestavy a dařilo se mi i střelecky. Na jaře jsem dal jedenáct gólů. Kéž by mi to takhle šlo i ve Slavii.
Traduje se, že pro typického Evropana je obtížné přizpůsobit se turecké mentalitě. Souhlasíte?
Samozřejmě, pro našince je to prostě jiný svět. Ale musím říct, že lidi kolem mě, jak v klubu tak jinde, se ke mně chovali slušně a vstřícně. Po této stránce jsem si stěžovat nemohl.
Mohl byste uvést příklad oné rozdílné mentality Turků a člověka z Evropy?
To by vydalo na knížku. Ale teď, takhle narychlo mě nic nenapadá. Vlastně, počkejte, teď jsem si vzpomněl, je to spíš úsměvné. Jednou takhle zrána se na ulicích objevila ledovka, tak jsem zajel do servisu, aby mi dali zimní gumy. A ten chlápek se na mě podíval a pak rozšafně řekl, abych nebláznil, počkal do poledne, že z toho budou louže.
 Nová posila slávistických fotbalistů Zdeněk Šenkeřík na turnaji v Čelákovicích. |
