Loni však už Řepka začal bilancovat, to když sepsal knihu Rebel, jež v úterý vychází.
V pondělí večer v centru Prahy ji pokřtil, byli u toho nejen spoluhráči ze Sparty, ale Pavel Horváth, kapitán úhlavního nepřítele z Plzně, se kterou Sparta bude na jaře bojovat o titul.
"Vzal jsem ho sem, abych ho opil a řekl mu, že titul vyhrajeme my," smál se Řepka.
Se Spartou měl smlouvu jen do letošního léta, ale kontrakt byl automaticky prodloužen o rok díky počtu zápasů, které Řepka během podzimu odehrál.
Takže ještě další rok a pak konec?
Neřeknu vám, jak dlouho ještě budu hrát. Pro mě je důležité, že jsem zdravý. Nejtvrdší týden v zimní přípravě jsem přežil, cítím se dobře a jsem rád, že můžu hrát.
Váš někdejší protihráč Paulo Maldini hrál do čtyřiceti. Zvládnete to taky?
Nevím. Každá další sezona je v tomhle věku zázrak. Opravdu nemůžu říct, jestli budu hrát rok nebo dva.
A zná ten termín někdo?
Dokud budu zdravý a bude mě to bavit, tak hrát budu.
Říkal jste, že sníte o tom nastoupit na stoperu se synem. Je to reálné?
Je mu deset, takže se to asi nepovede. To bych musel hrát aspoň sedm osm let. Ale když mi trenér Chovanec slíbí, že Tommasa postaví, tak to vydržím.
To znamená zvládnout další zimní dřiny.
Letos to bylo hodně krutý, trénovali jsme čtyřikrát denně, vstávali před sedmou, běhali ještě za tmy. Ale nakonec dobrý.
Co je pro vás v sedmatřiceti nejúmornější?
Ty rána. Třetí, čtvrtý den, únava se hromadila. Letos jsem si poprvé řekl, že je to šílený.
Ještě měsíc budete trénovat, než přijde první zápas s Liverpoolem. Už na něj myslíte?
V hlavě to mám, to určitě.
Tak víte, že se Liverpoolu vůbec nedaří. Je to pro vás šance?
Snad nebudete psát, že jsme favoritem. To vůbec ne, Liverpool je pořád obrovský klub. Pro nás už postup ze skupiny byl velký úspěch. My se půjdeme rvát, neudělat ostudu a zkusit to.
Pro Spartu je zřejmě důležitější obhajoba titulu v české lize. Na Plzeň ztrácíte čtyři body.
Na podzim vyhrávala zaslouženě, je opravdu silná. Teď přivedla hotové hráče Neuwirtha a Filla. Ale my jsme posílili taky.
Přišel Tomáš Zápotočný. Stoper, který vám a vašemu parťákovi Brabcovi bude dělat konkurenci. Znamená to, že Sparta si ho připravuje místo vás, až skončíte?
Nevím, neznám záměry Sparty. Ani jsem o tom nepřemýšlel. Já jsem rád, že Tomáš přišel. Je to super fotbalista a i kluk. Spartě určitě pomůže.
Když jste se před pěti lety ze zahraničí do Sparty vrátil, v prvním zápase vás porazil Liberec, kde byl Zápotočný kapitánem. A vy jste poté řekl, že pokud mužstvo s takovým projevem vyhraje titul, bude to pro vás potupa. Bavili jste se o tom?
Ne, ale někde jsem slyšel, že říkal, že už mi odpustil. Teď už bych to neřekl, líp bych vážil slova.
Vážil jste je i v knize Rebel, která je vaší životní zpovědí?
Snažil jsem se to nějak uhladit tak, abych nikoho nejmenoval, ale aby se tam ty lidi našli. Nechtěl jsem, aby tak kniha byla právně napadnutelná. Abych nedělal nic jiného, než bych se soudil.
Co v ní je?
Historky, aféry a ty moje blikance. Snažil jsem se popsat, co mě k tomu vedlo. Svými slovy. Uvést to na pravou míru. Aféry jsou známé, ale byly podány trochu jinak.
Který blikanec byl největší?
Asi ten, když jsem hrál v Anglii a dostal jsem se tam do basy. To bylo brutální. Nakonec se vysvětlilo, že jsem nikoho nenapadl, a pustili mě.
Pro koho ta kniha je?
Hlavně pro nepřátele. Chtěl jsem, aby byla srozumitelná. Není to osvěta. Nechci se přes ni zviditelňovat. Chci, aby ukázala, jaký jsem, aby se mě lidi snažili pochopit.
úryvky z řepkovy knihy rebelProč ho kouč vyhodil z tréninku Párkrát jsme přišli na trénink, řekněme ne zcela střízliví. Já to maskoval, jak se dalo. Kluci říkali, že prý to na mně nebylo vidět, ale tenkrát to ruplo. Když vám padají víčka a pohyb není zrovna stoprocentní, nedá se to zatlouct. Trenér Chovanec mě raději poslal pryč. Viděl na mně už před rozcvičkou, jak tam dělám "kouzla" s míčem. Přišel ke mně a povídá, že bude lepší, když se půjdu osprchovat. Samozřejmě za to pak byla mastná pokuta. Mám dojem, že nějakých 50 000 korun, což bylo na devadesátá léta hodně. Rozhodčí Damková Rozhodčí by měl na hřišti komunikovat. Nejen s kapitánem, ale i hráčem, kterému třeba dává kartu. Měl by mu říct, za co je. To jsem zažil v zahraničí. U nás? Děs! Rozhodčí se vám směje do ksichtu a zažil jsem i to, že poslal hráče do prdele. Takové chování sudích neuznávám. Výjimkou je paní Dagmar Damková. Nemyslím si, že by to dělala nějak cílevědomě. Má to prostě v sobě, ten cit pro fotbal, pro hráče, pro situaci. Na ní se vůbec zlobit nemůžete. Ona mě bere jako parťáka. A já bych jí nikdy neudělal nic špatnýho. To bych se musel stydět.   Vypije tři láhve vodky? Možná se jednou obětuju, sednu si a pokusím se vypít tři láhve vodky. Zavolám Frantovi, aby mě odvezl, pokud to přežiju. Udělám to jen jako rekonstrukci toho údajného zločinu. Bulvár nepozvu. Ono se najde dost lidí, kteří mě za pár špinavejch peněz napráší. Řepka v tramvaji? Jezdil jsem s Ferrari 430 GT, Lamborghini Murcielago, Ferrari 575 Maranello, s McLarenem Mercedes Benz SLR. Teď čekám na Porsche Panamera, což je taky skvělý žihadlo. V normálním provozu, stejně jako v tom pražském, i když ten normální není, jezdím podle předpisů. Pořádně se rozjedu jen na volné silnici. Pokut jsem dostal už hrozně moc. Několikrát mi hrozilo i odebrání řidičáku, hlavně v době, kdy ještě nebyly body. Život bez řidičáku si neumím představit. Asi bych se zbláznil... Nevím, jak bych jezdil. Umíte si představit Řepku v tramvaji nebo v metru? |
