Opiela: Na Slavii to dobře dopadne

Zlín - Znovu byl motorem zlínské ofenzivy, několikrát vyslal spoluhráče do solidních možností. Ke gólovému úspěchu ale akce záložníka FC Tescoma Lukáše Opiely nevedly. Zlínští fotbalisté proto opouštěli hřiště smutní. V semifinále domácího poháru prohráli 1:2 se Spartou, sen o trofeji se rozplynul.

"Je to škoda, mohli jsme postoupit," posteskl si Opiela.

Sparta vstřelila vítězný gól těsně před přestávkou. Byl to zlomový moment zápasu?
Já za něj považuju spíše první branku, která padla hodně brzy. Byl to odražený míč, soupeř ho odcentroval do vápna a byl to gól. Toho jsme se měli vyvarovat.

Kde se stala chyba?
Jsou určeni hráči, kteří to mají hlídat. Rozebereme si to ale sami v kabině.

Inkasovali jste už v 8. minutě, přitom jste začali aktivně a hned v úvodu si vytvořili dvě solidní šance...
Pro každé mužstvo je nepříjemné dostat gól, ale my jsme pak dělali maximum, abychom to otočili. Sparta druhý poločas dobře kouskovala hru. Když jsme udělali nějakou akci, byla pauza, nedokázali jsme se pak dostat do tlaku, abychom si vytvořili šance. Chybělo i štěstíčko, moc nás to mrzí.

Na pohárové zklamání ale musíte okamžitě zapomenout, protože už v pondělí se hraje ligové utkání na Slavii. K záchraně vám chybí ještě bod...
Když budeme hrát a makat nadoraz jako proti Spartě, tak ze Slavie něco dovezeme.

Bude to pro vás těžší nebo snazší zápas než proti Spartě?
Těžko říct. Slavia je pod tlakem, potřebuje vyhrát. My musíme udělat maximum, abychom tam uhráli bodík a byli spokojeni.

Na hřišti Slavie se Tescomě historicky nedaří, ale každá série jednou končí. Potvrdila to Sparta, která ve Zlíně vyhrála po dvanácti letech. Dala vám návod?
Doufám. Určitě je to hratelný soupeř. Venku předvádíme slušný fotbal a když budeme hrát poctivě a budeme dodržovat taktické pokyny, dopadne to dobře.

Na slavný triumf klub zase nenaváže

Z l í n (žet) - Chyběl jen kousek, ale na slavný triumf se znovu nepodařilo navázat. V klubové vitríně proto zůstává jediná pohárová trofej. V roce 1970 tehdejší TJ Gottwaldov senzačně vyhrál Československý pohár. Ve finále zdolal Slovan Bratislava, který o rok dříve po výhře nad slavnou Barcelonou vybojoval Pohár vítězů pohárů.

"Tehdejší sezona se dá srovnat s tou letošní. Také jsme totiž bojovali o záchranu a přitom dobře hráli v poháru," vzpomíná záložník Jaroslav Jugas. "Nakonec jsme se udrželi a k tomu jsme vyhráli pohár."

Gottwaldovský celek byl nováčkem sezony 1969/70. Mezi elitu se vrátil po šestnáctileté pauze. Tým, v němž působili například Zdeněk Nehoda, František Cipro nebo Antonín Juran, měl jedinou ambici - zachránit se. To se mu povedlo. V tabulce mu patřilo 14. místo, za sebou nechal Kladno a Bohemians. Bilance přitom byla výrazně lepší než ta současná. Na záchranu bylo potřeba osm vítězství a sedm remíz.

V poháru, který se poprvé hrál po národní linii a teprve ve finále se střetl nejlepší český tým se slovenským, Gottwaldov nečekaně zářil. Ve finále Českého poháru porazil Jablonec. Doma vyhrál jasně 4:0, v odvetě mu stačila remíza 2:2.

Závěrečný dvojzápas se Slovanem Bratislava byl ještě dramatičtější. První utkání ve slovenské metropoli skončilo remízou 3:3, ve zlínské odvetě se na branky čekalo marně. Musel rozhodnout penaltový rozstřel, který domácí vyhráli 4:3.  "Spousta věcí už se mi vykouřila z hlavy, ale na tento zápas se nedá zapomenout. Diváci nás hnali, bylo to úžasné," popisuje Jugas.

O rok později Gottwaldov z nejvyšší soutěže spadl a vrátil se teprve do samostatné české ligy. "Podle mě jsme doplatili na to, že jsme hráli evropský pohár. Soustředili jsme se hlavně na něj," vzpomíná Jugas.

V Poháru vítězů pohárů ovšem Gottwaldov nezklamal. V předkole vyřadil Bohemians Dublin (2:1 a 2:2), v prvním kole nestačil na slavný Eidhoven (2:1 a 0:1). "Doma jsme si nechali dát zbytečný gól, a proto jsme vypadli," smutní i po letech záložník tehdejšího mužstva.