"Není důvod být naštvaný nebo cítit hořkost. Já jsem zaměstnancem Synotu, ten mi dal takovou práci a já jsem za ni rád," prohlásil Ondrůšek, který ani v minulém týdnu nepřerušil svoje působení u třetiligové juniorky, k níž se zase vrací.
V sobotu se projevil jako rázný vítr, který do hry Synotu vnesl řadu novinek. Ondrůšek přiznal, že o změnách přemýšlel celý týden, který na přípravu měl.
"Hlavně rozestavení jsem musel změnit. Poznal jsem, že nemáme typy hráčů na systém 4 - 4 - 2, od kterého jsem tedy upustil, a hrál pouze se třemi obránci. S tím, jak hráči mé záměry pochopili, jsem spokojený," řekl po bezbrankové remíze.
Krátce po ní seděl za jedním stolem vedle Karla Jarolíma, jemuž přenechal své místo.
"Zavolám ti, pobavíme se," poplácal ho Jarolím, když odjížděl domů.
K poznání všech hráčů zvolil provizorní trenér středeční modelovaný zápas právě v Drnovicích, které se staly už druhým náhradním domácím prostředím Synotu.
Kádr, doplněný o hráče z béčka, rozdělil na dvě poloviny a nechal hrát proti sobě. Od té chvíle už byly jeho představy o sestavě mnohem jasnější.
Přestože se do plnění nového úkolu vrhl s elánem, spal prý Ondrůšek po celý týden dobře. Zápas na lavičce silně prožíval, nešetřil hlasitými pokyny a gesty. Po utkání se často ovíval složeným papírem, jaké mu bylo horko.
V Drnovicích si našel čas i na setkání se svými bývalými nadřízenými. "S místními patrioty, jako jsou pan Gábr nebo pan Pilát, si vždycky rád popovídám. Odchytal jsem tady krásné dva roky, vzpomínám na Drnovice v dobrém," řekl.
