Na malém hřišti totiž zažil raketovou kariéru. Nejdřív s Boskovicemi vybojoval domácí titul, minulý týden s českou reprezentací přidal bronz na mistrovství Evropy. „Naprostá pecka,“ komentuje Paděra dosažené úspěchy.
K tomu poslednímu přispěl jako nejlepší týmový střelec pěti góly. Na velkém „place“ přitom působí jako defenzivní záložník. „Ale odmalička jsem hrával útočníka nebo ofenzivního záložníka a zakončení jsem měl docela solidní. Pak mě přeorientovali na rozehrávače, ale v malém fotbale jsem si znovu našel místo na hrotu,“ líčí 26letý univerzál.
Malá kopaná, která se hraje s pěti hráči a brankářem, jej rychle chytla. „Nejvíc mě baví, že se tam daleko víc potkám s balonem než na velkém hřišti. Je tam také hodně soubojů jeden na jednoho, můžu si víc dovolit a častěji se dostanu do zakončení,“ líčí Paděra plusy, které mu pomáhají zdokonalovat i hru na klasickém pažitu.
A dodal: „Existují názory, že malá kopaná kazí velký fotbal, ale podle mě to jako příprava vůbec není špatné. Velký fotbal mám pořád na prvním místě, a kdybych na tom malém poznal, že mi škodí, tak okamžitě přestanu. Ale zatím mám jenom pozitivní zkušenosti.“
Z Břeclavi, které po podzimu patří 14. místo v MSFL, by například těžko pronikl do národního týmu. V tom „malém“ poznal na šampionátu, který se konal od minulého čtvrtka do neděle v Černé Hoře, profesionální přístup.
„Přijeli jsme už v neděli, zatímco většina mužstev až ve středu. Naše tréninky byly na úrovni, nacvičovali jsme tolik signálů, že to pomalu bylo na učení,“ přibližuje Paděra. „Celkově byla hra hodně svázaná taktikou, ale ve finále stejně rozhodovala kreativita každého hráče, improvizace a nadstavba.“
Břeclavský záložník zkoušel i futsal v brněnském Tangu, malá kopaná jej ale zaujala víc. „Má to blíž k velkému fotbalu. Myslím, že to jde správným směrem a za pár let by to mohlo být výš než futsal.“
