Vypadá to, že holandština je pro Galáskovy někdy přirozenější než čeština.
Jenže na dnešní večer má fotbalista jiný cíl: Nizozemce oloupit! „Možná by stačila i remíza,“ rozjímal před výkopem.
Nizozemsko a Česko jsou hlavními konkurenty v boji o mistrovství Evropy 2004, v kvalifikaci dosud ve dvou zápasech neztratily ani bod. Jejich vzájemné zápasy mohou rozhodnout. „Holanďani jsou nažhavení. Protože na posledním mistrovství světa chyběli, teď to chtějí odčinit. Všichni se tady o tom baví, tady se fotbalem žije. Hráči nesmějí podruhé zklamat,“ vyprávěl Galásek.
Zatímco čeští spoluhráči po obědě klábosí u kafe a pročítají české časopisy, Galásek si čte, co se píše v Nizozemsku. „Že to bude velký zápas na hřišti i mimo, takový psychologický boj slov,“ překládal na požádání.
Právě s ním se chce každý bavit, Galásek je terčem novinářů: českých i nizozemských. Když ve čtvrtek reprezentace přiletěla do Rotterdamu, on musel před otázkami prchnout do autobusu. Bylo komické, jak Galásek s brašnou přes rameno zrychlil krok a za ním se hnali kameramani a muži s mikrofony.
Byl to hon na hvězdu, jak z italských komedií. Galásek přitom nikdy rozhovory nevyhledával, není to žádný velký řečník, navíc mluví s přízvukem. Teď je nejvyhledávanějším hráčem ze všech, jedna nizozemská televize za ním chtěla vyrazit do Prahy na sraz a do detailu sledovat celý Galáskův týden.
I na páteční oficiální tiskovou konferenci si jej Nizozemci vyžádali. „Už mám těch otázek tak akorát, potřeboval bych klid,“ posteskl si. „Už aby bylo po zápase.“ Třicetiletý Galásek se stal osobností národního mužstva, hraje s přehledem jako štít před obránci, netlačí se do útočení, umí přesně přihrát a tvrdě vystřelit. O jeho místě defenzivního záložníka se nediskutuje, má ho téměř jisté.
Přitom když v roce 1996 jako klíčový hráč reprezentace do 21 let utíkal bez povolení z Ostravy do Tilburgu, mohl si pokazit celou kariéru. Pár měsíců nesměl hrát, než se kluby dohodly na odstupném.
Risk mu vyšel.
 Záložník Tomáš Galásek při tréninku reprezentace v Nizozemsku. |
