Houska pomáhá hru řídit ze středu zálohy, kde letos mají úlohy jasně rozdělené. Roli toho „zlého“ pro soupeře plní sedmnáctigólový Jakub Plšek, naopak jeho souputník je coby střelec až příliš hodný, trefil se jen jedinkrát. „Je pravda, že od sebe čekám víc. Asi si to šetřím na těžší zápasy,“ nepochybuje třiadvacetiletý Houska.
Mrzet ho to příliš nemusí, jeho příspěvek týmu nechybí, vždyť i bez něj má Sigma průměr více než dva góly na zápas. Navíc na Housku připadají v záloze spíše defenzivnější úkoly, jenže ty ve statistikách nenajdete. Při letošním pravidelném dobývání soupeřů zatažených v bloku na vlastní polovině se Houska snaží prosadit střelbou zpoza vápna.
Naposledy proti Vítkovicím chybělo málo, aby mu to vyšlo, to když napřáhl bez přípravy z dvaceti metrů a míč zatřásl břevnem. Gólman Josef Květon jen radostně zatnul ruce, měl totiž na tom svůj klíčový podíl. „Výborně mi to vyškrábl konečky prstů,“ ocenil olomoucký záložník a pokrčil rameny. „Škoda, no.“
Vítkovický brankář chytil Sigmě i několik dalších gólů, Plškovi vzal šanci rychlým zmenšením úhlu, hlavičku Chorého zastavil pár centimetrů před čárou, stejně jako pohotový volej v závěru. Květon si vzal hlavní roli a předposlední Vítkovice na Hané prohrály jen 0:1.
„Předvedl několik hodně dobrých zákroků. Ale na druhou stranu my jsme některé naše příležitosti nevyřešili dobře,“ mířil Houska hlavně na úvod zápasu. „Kdybychom dali v prvních dvaceti minutách tři nebo čtyři góly, asi by se nikdo nemohl divit. Zápas by byl daleko klidnější a myslím, že by to bylo i zasloužené. Ale takhle to bylo 1:0 a je to škoda, měli jsme dohrát víc situací do gólu,“ lituje.
Kdo z fanoušků se těšil na jarní drama v boji o postup mezi elitu, může se cítit lehce zklamaný. Žádné komplikace nepřinesl Hanákům ani uplynulý anglický týden, ve kterém porazili kromě Vítkovic i Varnsdorf a Žižkov. „Máme devět bodů, s tím je určitě spokojenost,“ netají Houska.
Kola postupně ubývají, do konce soutěže už jich je jen šest a sigmáci si zatím drží bezpečný odstup osmi bodů na druhý Baník Ostrava a třinácti na třetí Opavu. Mohou se cítit pohodlně.
„Pokaždé, když zvýšíme náskok, je to o trochu klidnější. Ale teď jsme v takové fázi, že jdeme do každého zápasu, abychom ho vyhráli. A když budeme zvládat ty svoje, už nám to nemá kdo vzít. Máme vše ve svých rukou,“ uvědomuje si Houska.
Jediný, kdo zatím dokázal Olomouc na jaře porazit, bylo Táborsko. „Tam to bylo všelijaké s trávníkem. Ale jinak jaro bodově zvládáme a týmy kolem klopýtají. To je pro nás jedině dobře,“ přiznává. Sigmě navíc pomáhá, že se jí podařilo zvládnout i duely, v nichž nedominovala.
„Myslím, že poslední zápasy nám dobře vycházejí i herně. Předtím jsme v některých neměli takovou převahu jako teď, ale máme sílu dopředu. Dobře jsme pracovali i do defenzivy, a tím to asi hlavně bylo,“ připomíná Houska, že zatím dostali jen sedmnáct branek.
V dalším kole hostí Olomouc čtrnáctý Sokolov a v případě výhry a zároveň porážky Opavy s Táborskem by už mohla slavit. Ačkoliv s takovým náskokem šest kol před koncem soutěže se nabízí tvrzení, že zpět v první lize je už teď. „Pořád se říká, že dokud to není hotové... Ale asi bychom byli hlupáci, kdybychom o to teď přišli. To je pravda,“ uznává Houska.
